Jet na Fresh Film Fest znamená ještě jednou v roce se vrátit do „hlavního města filmu“. Alespoň tak festival uvedl primátor Karlových Varů. No ale stojí to vůbec za to?

Kdo by čekal podobnou filmovou seanci jako na červencovém festivalu, byl by asi trochu zklamán. Nikde žádné fronty, davy lidí vystřídaly postávající hloučky studentů a na projekci se dostal opravdu každý. Zkrátka každý návštěvník byl tak trochu VIP hostem.

Ale nejen o filmech je tento „svěží“ festival. Je o neokoukaném stylu, mladém duchu, nekonvenčních přístupech, i nefungujících simultánních překladech, nenavazujících projekcích, zakouřených foyer, ale také levných kuřecích steacích a reji na večerních party.

Kdo měl unavené oči mohl si v sále poslechnout i divadelní hru. Kdo se chtěl vzdělat mohl dorazit na workshop 3D animace. Kdo je děkan filmové školy, mohl se účastnit Konference děkanů filmových škol.

Každopádně šestý ročník tohoto pětidenního filmového mejdanu včera skončil, ceny byly rozdány, což znamená, že do Thermalu se vrátíme až zas za rok. Domů jsme si ze shlédnutých snímků přivezli sice kupu nepříjemných pocitů, ale přesto se nám odjíždět nechtělo. Studentské filmy a režijní debuty nám divákům očividně nemusí mazat pomyslný med kolem úst a zatěžovat nás něčím takovým, jako jsou šťastné konce. Pravda. U pár z nich jsme se i zasmáli. Jako například u (500) Days of Summer.

U některých zase trochu báli jako u finské Sauny. Podle názvu o nic zas tak stašidelného nejde, ale u tohoto mystického podobenství s kombinací hororu a duchovního filmu nám nejednou přešel mráz po zádech. Tak jsme si řekli, že by to mohlo spravit pásmo krátkých snímků, tak pozitivně nazvané Láska. Bohužel, tvůrci se věnovali spíše těm negativním stránkám této emoce, takže jsme opět zdrchlaně opouštěli kinosál. Na Jinou lásku by nás tedy pochopitelně nedostali ani párem volů.

Weitertanzen zase začínal velice příjemně. Dva se milují, on ji požádá o ruku, ona řekne ano… Jenže konečný výsledek svatební hostiny je asi noční můrou každé z nás. Nevadí, řekli jsme si, půjdem na švédskou černou komedii Elkland. Zábava to nakonec byla, i když mnohdy krutá.

Podobný zážitek nás čekal i u Film se mnou v hlavní roli. Jen jsme se tentokrát od severské kinematografie přesunuli do Velké Británie. Nutno podotknout, že tímto snímkem se nám opět zvýšil počet „psích mordů“ na festivalovém filmovém plátně, kterých v uvedených filmech vůbec nebylo málo.

Sex Galaxy už díky svému lákavému názvu naplnila sál téměř k prasknutí. Tento svérázný projekt v sobě propojil ruské sci-fi z padesátých let Planetu bouří. I tu v šedesátých letech „předělal“ americký producent Roger Corman na Voyage to the Planet of Prehistoric Women a toto nakonec všechno spojil právě Mike Davis. Jen přidal vlastní dabing a pornohvězdu Pumu Swede. Když už nic jiného, tak alepsoň tento vývoj byl velice zajímavý.

Odvážným projektem, ale tentokrát ze strany organizace festivalu, byla Blaxploatation night kde se od půlnoci promítaly černošské snímky sedmdesátých let. Jedním z nich byl i Sweet Sweetback’s baadassss song, což je i druhý a nejzásadnější snímek tohoto žánru.

Slavnostní zakončení bylo zábavné a povedené. A i když nás řada filmů pozitivně nenaladila, zážitků máme spoustu. Ať už jde o prezentaci dánské filmové školy, světelnou instalaci na fasádu hotelu Thermal nebo francouzský alternativní hudební projekt Arlt. Také jsme byli autory poučeni. Třeba o tom, že o filmech se nikdy nesmí říkat, že jsou „zajímavé“.

Opět se nám tedy potvrdilo, že do Varů se jezdit zkrátka vyplatí. A nemohlo nás odradit ani pro Fresh netradiční datum konání. Vždyť je to jedna z mála příležitostí, kdy se ve na festivalu v Karlových Varech můžete cítit jako hvězdy a jen tak si prostě dělat co chcete. Bez závazků a hlavně bez čekání.

Foto: Mirek Kašpar, UK media a Fresh Film Fest