Ruský student etnologie na Univerzitě Karlově Igor Ševcov je v kauze útoku na dům ministra obrany Martina Stropnického podle soudu nevinný. Přesto mu hrozí vyhoštění. Co za případem vězí?

Při soudním jednání nepadl žádný hodnověrný důkaz, že by Ševcov měl cokoli společného s útokem na rodinu ministra obrany. Podle vlastních slov se Ševcov v té době nacházel na své koleji, což by měly dokazovat kamerové záznamy. Ty však policie stále neprošetřila. I po zproštění viny v případu Stropnických hrozí Ševcovovi, který se hlásí k anarchismu, vyhoštění do Ruska za to, že natáčel sprejování hesel na ruzyňskou věznici.

Celý proces tak působí jako politicky motivovaný – když spojení s útokem nevyšlo, v záloze zůstala jeho účast na sprejování. Za tu by však měla následovat sankce o poznání menší, například v podobě pokuty či veřejně prospěšných prací, pokud by v případě natáčení měla hrozit vůbec nějaká.

Ač se českému soudu možná nelíbí politické přesvědčení ruského studenta, měl by dbát demokratických zásad na spravedlivý proces. „Zákaz porušování základních lidských práv a ponižujícího zacházení je základní hodnotou v demokratické společnosti,“ prohlásil v minulých dnech norský soud, jak píší Novinky.cz. Tuto základní hodnotu přiznal člověku v mnohem silnějším procesu, a to masovému vrahu Andersi Breivikovi. Stanovisko tak může být zdviženým ukazováčkem českým soudům, že základní lidská práva náleží opravdu každému, ať už je pro společnost nepřijatelný jakkoli.

V souvislosti se snahou obžaloby a policie najít na ruském studentovi jakékoliv provinění, které by mohl řešit soud, se nabízí otázka: Jak to vlastně bylo se žhářským útokem na dům Martina Stropnického? Zatím to vypadá, že celá kauza stojí a padá na postavě Igora Ševcova. Soud rozhodl o jeho nevinně, není však na místě se ptát, kdo tedy stál za útokem na rodinu ministra obrany? Zájem o tento případ opadl, přestože se jedná o takto vysoce postaveného českého státníka, a jak píše Aktuálně.cz, podle soudkyně Pavly Augustinové naplňuje skutky teroristického činu.

Celý případ vypadá, jako by policie a státní zastupitelství nehledaly viníka žhářského útoku, ale spíše vinu Igora Ševcova. Soudní tahanice je zajímavou spirálou, kdy stát bojuje s anarchistou a anarchista zase se státem. Oba subjekty ale vážou zákony, a to především ty české, podle nichž by se měl český stát chovat, a to zejména pokud je chce obhájit. Neubráním se pocitu, že celý proces působí jak z pera Franze Kafky. Ten Ševcovův se však musí řídit právními normami a není tu žádný prostor k tomu, aby skončil přiznáním viny nevinnému člověku jako v případě Josefa K. v románu Proces. Tím by se víra ve stát značně narušila a sama Česká republika by si koledovala o zástup nových anarchistů. A to, soudě podle jejího jednání, rozhodně nechce.

Honza Kuliš
student FSV UK. Psáno pro The Student Times (Student.E15.cz).