O studium na Právnické fakultě UK je každoročně obrovský zájem. Ale co udělat pro to, abyste ze všech uchazečů byli přijati právě vy? Na to jsme se zeptali Ivany Madejové, která studuje práva prvním rokem.

Co všechno obnášejí přijímací zkoušky?

Nejdůležitější částí jsou Scio testy. Ty se skládají ze dvou částí – základů společenských věd a obecných studijních předpokladů. Máte na ně až šest pokusů, jelikož Právnická fakulta uznává všechny termíny, které Scio vypisuje. To rozhodně přijde vhod.

Můžete využít první termín jen jako zkušební, zjistit co a jak, a pořád vám jich zbude ještě pět. Každý pokus si však musíte zaplatit. Také se udělují různé bonifikace za jazykové zkoušky (minimální úroveň B2, můžete mít až dvě) nebo za maturitu s vyznamenáním – za každé pět bodů.

Co je potřeba pro přijetí ke studiu?

Je potřeba získat přibližně 170 bodů. Přesně to určit nelze, jelikož se pořadí určuje pomocí percentilu, tedy podle toho, o kolik jste lepší nebo horší než ostatní uchazeči. Existuje také varianta pro ty, kteří nesloží zkoušky. Díky programu Celoživotního vzdělávání si můžete zaplatit nultý ročník, a pokud si udržíte dobrý průměr, můžete postoupit do druháku bez přijímaček.

Jakou doporučuješ přípravu na Scia?

Určitě hodně pomůže, když člověk maturuje ze ZSV a z dějepisu, tím vám odpadne kus práce, a to nejen u přijímacích zkoušek, ale i v prvním ročníku. Důležité je ale nepodcenit ani přípravu na testy obecných studijních předpokladů. Konečné skóre z testů totiž určuje počet získaných bodů vynásobený určitým koeficientem – pro testy OSP je to 1,25, pro testy ze ZSV 0,75. Testy OSP mají tedy o něco větší váhu.

Testy OSP mají čtyři různé části: verbální, kvantitativní, logickou a argumentační. Verbální oddíl je zkrátka jazyková část, doplňování synonym atd. Bývá většinou nejjednodušší. S kvantitativním oddílem mívají lidé větší problémy. V něm jsou důležité vaše matematické znalosti: slovní úlohy, procenta, posloupnosti… Spousta věcí se dá vyřešit logickým uvažováním, ale je potřeba znát i nějaké vzorečky. Logický oddíl ověřuje, jak dokážete kombinovat různé podmínky, asi nejznámějším cvičením jsou tzv. zebry, tedy cvičení, kde musíte na základě daných faktů odvodit ty chybějící. Argumentační oddíl se zaměřuje na porozumění textu.

Každému může vyhovovat něco jiného, důležité je ale vědět, že všechny části se dají naučit, je to jen o cviku. Existují různé učebnice se Scio testy, kde si můžete všechny typy otázek vyzkoušet, nebo přípravné kurzy, kde vás přímo naučí, jak je řešit. Ale ty principy se stále opakují, nic nového se v nich neobjevuje, takže to chce prostě jen natrénovat a používat mozek. A taky využít tu možnost těch šesti pokusů.

Testy Scio je možné absolvovat jednou měsíčně, poslední termín se uskuteční 12. 5. Cena jednoho testu se pohybuje kolem 400 Kč. Na stránkách www.scio.cz jsou k dispozici zkušební testy, zúčastnit se můžete i některého z přípravných kurzů.

Jak probíhá samotné studium?

Co se týče seznamování se spolužáky, je to trochu složitější. V ročníku nás je zhruba 600 a nemáme kruhy, takže je těžší potkat ty stejné lidi víckrát, ale minimálně na seminářích je nás méně a další seznamování zajišťují také studentské spolky. Pokud jde o předměty, první ročník je hlavně o historii. Jsou tam předměty jako české právní dějiny, obecné státní dějiny nebo římské právo. Umět dějepis už ze střední školy se tedy rozhodně vyplatí. Docházka téměř není povinná, což je výhoda pro starší studenty nebo pro ty, kteří chtějí při studiu i pracovat.

PF ve zkratce:


• Loni se na práva hlásilo 4933 zájemců o studium.

• Ke studiu v akademickém roce 2016/2017 bude přijato 600 uchazečů.

• Přijímací zkoušky tvoří dvě části Scio testů – ZSV a Obecné studijní předpoklady.

• Den otevřených dveří se koná 10. února 2016.

• Stránky fakulty: www.prf.cuni.cz

Hodně důležité je také vybrat si správné učitele, od kterých vás přednášky budou bavit a zajímat. Stačí se jen zeptat v nějaké facebookové skupině nebo na seznamováku starších spolužáků, a ti vám určitě někoho doporučí.

Další výhoda je, že na UK si můžete volit i předměty z jiných fakult, takže pokud se zajímáte i o něco jiného než jen o práva, určitě si vyberete.

A jak je to s praxí?

V podstatě nijak. Rozhodně ne na začátku studia, to je opravdu vše jen teoretické. Spíš se předpokládá, že si třeba ve druháku, třeťáku každý najde vlastní praxi v nějaké advokátní kanceláři. Z toho důvodu je výuka tak nenáročná na docházku. Ve vyšších ročnících jsou pak vytvořené moduly s volitelnými předměty, ve kterých si vybíráte konkrétní specializaci.

Jaký je na právech výběr jazyků a výjezdů do zahraničí?

Povinně si volíme angličtinu pro právníky, ale jinak je nabídka dost omezená. Pouze mezi volitelnými předměty máme jazyky jako čínština, latina nebo ruština, pokud má ale někdo zájem o klasiku jako francouzštinu, němčinu nebo španělštinu, musí hledat na jiných fakultách.

Co se týče nabídky studia v zahraničí, ta je rozhodně bohatší, ale člověk musí počítat s přísnějšími kritérii, protože o výjezdy je tu dost velký zájem. Také jsou tu určité projekty, které nabízejí možnost pracovat kratší dobu v nějaké zahraniční advokátní kanceláři.

Co považuješ za pozitiva studia na PF?

Například to, že máme vlastní tělocvičnu, kam můžeme chodit (ale tělocvik povinný není), menzu, ve které si každý den vybíráme z devíti jídel. Celkově je dost pohodlné, že máme všechny předměty v jedné budově. Nemusíme složitě přejíždět.

A jaká jsou negativa?

Jak už jsem zmínila, je nás prostě moc. A to se projeví jednak už během studia, kdy sotva znáte své spolužáky nebo čekáte několik hodin, než se k vám dostanou výsledky zkoušek, tak i později při hledání uplatnění. Když každý rok vyjde ze školy zhruba 600 právníků – a to jen z jedné univerzity – sehnat práci může být dost náročné. Musíte se od ostatních pak něčím odlišit.

Aneta Šeráková