V sobotu byl na Alšově nábřeží slavnostně odhalen nový pomník Jana Palacha. Ceremoniálu se zúčastnili například bývalý rektor UK Václav Hampl, kardinál Dominik Duka či děkanka FF Mirjam Friedová.

Vystupující v projevech připomínali význam činu Jana Palacha, který se před 47 lety upálil na protest proti pasivitě národa a potlačování svobod po invazi vojsk pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy.

Ceremoniálem provázel známý moderátor Karel Voříšek. Kvůli zahraničním hostům byla přítomna také překladatelka. Jako první dostal slovo bývalý rektor UK, senátor Václav Hampl. Vzpomínal na události z 89′ a význam Palachova týdne.

„V mnohém je pro mě Palachův týden důležitější než 17. listopad. Palachův týden totiž inspiroval odboj proti totalitě ve všech zemích, který následně vedl k pádu komunistického bloku,“ vysvětlil Hampl.

Po něm vystoupila dcera Johna Heyduka Renata, která připomněla komplikovaný osud pomníku: „Už v roce 1991 daroval můj otec toto sousoší Václavu Havlovi a Čechům.“ Původní plastiky ze dřeva stály na Pražském hradě, tehdy ještě pod názvem Dům sebevraha a Dům matky sebevraha. Ten byl však nakonec změněn, kvůli obavám z negativních reakcí. Čin Jana Palacha totiž není v České republice vnímán jako sebevražda, ale jako oběť a akt odvahy.

V roce 2000 byly sochy pro zchátralý stav odstraněny. O dvanáct let později schválil pražský magistrát výstavbu pomníku právě na Alšově nábřeží.

Výraznou postavou realizace stavby kovových soch byl profesor architektury na Cornell University James Williamson „Práce na pomníku vlastně probíhaly skoro 30 let. Chci poděkovat všem, kteří se na tom podíleli,“ řekl v proslovu Williamson. Ocenil i práci studentů, kteří se také zasloužili o finální podobu sousoší.

Pomoc potřebným

Slavnostního odhalení se zúčastnil i kardinál Dominik Duka, který připomněl tzv. studentské desatero z roku 1968, kde studenti mimo jiné požadovali odchod okupačních vojsk a návrat svobod. „Jsem rád, že je zde s námi také vyslanec státu Izrael Gary Koren, neboť jeho země přinesla světu Desatero, které nepřímo vedlo k činu Jana Palacha. Jeho čin nám všem připomíná, že svoboda je hodnota, za kterou je třeba zápasit,“ upozornil.

Prostor dostala také Univerzita Karlova, za kterou promluvila děkanka Filozofické fakulty Mirjam Friedová. „Čin Jana Palacha stále vyzývá, jeho odkaz žije mezi studenty,“ popsala a dodala, že pro ni Palachův odkaz funguje v praxi jako pomoc potřebným. Příkladem jsou podle ní studenti, kteří se vydali pomáhat uprchlíkům.

Jako poslední vystoupil David Schapiro se svou básní Pohřeb Jana Palacha, která Johna Heyduka inspirovala k vytvoření Domu matky a Domu syna. Báseň je součástí pomníku v podobě pamětní desky mezi oběma Domy. I přes mrazivé počasí dorazila na Alšovo nábřeží více než stovka lidí.

ANKETA: Pomník zatím vzbuzuje rozporuplné reakce

Foto: ff.cuni.cz

„Čekala jsem, že to bude vypadat trochu jinak, trochu asi jako socha Dvořáka před Rudolfinem. Budu to muset strávit, ale třeba se mi to zalíbí,“ uvedla pro UKáčko.cz místní obyvatelka.

Souhlasila s ní i studentka Právnické fakulty, podle které není dílo dostatečně propojené s osobou Jana Palacha. „Líbilo by se mi, kdyby byl památník trochu osobnější. Nemám nic proti abstraktnímu umění, ale když toto dílo poprvé spatříte, asi vás hned nenapadne Jan Palach,“ popsala studentka. „Na druhou stranu, v tomto otevřeného prostoru by nic menšího asi ani nevyniklo,“ dodala.

Symboličnost naopak ocenil cizinec pracující v Praze. „Moc se mi to nelíbí, ale vidím ten smysl. Ten mi naopak přijde dobrý. Jsem rád, že má Jan Palach v Praze konečně nějaký plnohodnotný pomník,“ řekl.

Student architektury na ČVUT také hodnotil pomník spíše negativně. Nelíbí se mu symbolické plameny na krychlových kvádrech. „Pokud mají ty ostny vyjadřovat oheň, zvolil bych pravděpodobně jinou formu ztvárnění. To je asi hlavní důvod, proč se mi pomník příliš nelíbí.“

Líbí se vám nový pomník Jana Palacha na Alšově nábřeží?

• Ano
• Ne

výsledky

 Nahrávání ...

Štěpán Šanda