„K4 nemá být in a sexy, ale autentická,“ říká šéf Studentské unie
Po přečtení článku od Vladimíra Tůmy mi to zkrátka nedalo. Při pohledu na rýpavou a nesmlouvavou kritiku jsem musel sepsat reakci z pozice někoho, kdo byl u výběrového řízení na provozovatele klubu a kdo je zasvěcen do způsobu a pozadí řízení K4.
Rád bych upozornil, že tato reakce má pouze uvést obraz situace na pravou míru a doplnit některé sice opomenuté, ale velmi důležité detaily. O článku jsem věděl už pár dní před jeho zveřejněním. Měl obsahovat spoustu věcné kritiky a užitečných připomínek a tak jsem se těšil, že přihraje provozovatelům pár podnětů pro zlepšení jejich činnosti.
Musím říct, že v tomto ohledu jsem byl opravdu zklamán. Věcná kritika žádná, zato spousta prázdných frází doplněných sugestivně vybíranými fotkami bez jakékoliv výpovědní hodnoty.
Pan Tůma provozuje množství úspěšných podniků v Brně. To samo ještě nezakládá důvod k tomu, aby ve svém komentáři naprosto postrádal pokoru a respekt k jinému přístupu, než má ke kavárenské (klubové) činnosti on sám. Nakonec, vezměme si příklad populárních pražských podniků – Literární kavárna, Vice café, Indigo – jistě dokážete v řadě pokračovat sami.
Čtěte článek Vladimíra Tůmy
Tato zařízení mají něco společného: vyznačují se neuniformním prostředím, působí na zákazníka příjemným, uklidňujícím dojmem a mají osobitou atmosféru „domácké kavárny“. Neuspořádanost mohla být, jak vytýká pan Tůma, „in“ v 90. letech. Těmhle podnikům ale vůbec nejde o to být „in“, „out“, „trendy“ nebo „sexy“. Jsou prostě své, autentické a právě proto oblíbené. Necpěme Brno do Prahy, nepatří sem, stejně jako naopak.
Konečně, důvody, proč je K4 taková jaká jsou dva.
Ten první je jednoduchý – chtěli jsme to tak. Skutečně, při výběru provozovatele jsme brali ohled na mnohá kritéria, a jako jeden z nejdůležitějších byl vytyčen vstřícný přístup ke Studentské unii UK a ke studentům všeobecně. Který jiný provozovatel nechá zcela volně a zadarmo vystupovat studentské skupiny, divadla, bude hostit výstavy, čtení a podobné aktivity? Který provozovatel ukousne ze svého zisku a strpí uzavřenou společnost, i když ví, že kdyby nechal otevřeno, tak vydělá dvakrát víc?
Dalo práci takové lidi najít a doteď je to hodnota, kterou bodové osvětlení a sádrokartonové stropy nikdy nevyrovnají. A to že je na podlahách u stěn prach? Zdi staré 600 let se prostě drobí, s tím nic neuděláte. Také nutit kohokoliv, aby sám vytíral čtyři káčtyřkové sály třikrát denně, je prostě příliš.
Druhým důvodem jsou technické nedostatky, které souvisí s tím, že se vy, váš kávovar, lednička, pípa, podium i reproduktory nacházíte v prostorách historické, památkově chráněné budovy. Chcete si pověsit nad skříní obraz? Ulovte si potvrzení od šesti architektů a deseti památkářů! Stejně tak prostor zatím není zkolaudován na teplou kuchyni, a dokud se tak nestane, tak se vařit prostě nebude. Nabídka občerstvení se stále rozšiřuje, ale nejdřív se vyzkouší, jestli se daná věc uchytí a potom se teprve zavede ve větším. I to pivo jsem dnes dostal asi za 20 vteřin a ledově vychlazené. Věci se hýbou, ale pomalu a přirozeně.
Tím samozřejmě nechci říct, že nejsou věci, které bych K4 nemohl vytknout. Jsou a vytýkám, ale konstruktivně, a věcně. Ukážu na něco a řeknu – kluci, udělejte s tím něco. Z fráze „naprosto nevyužitá šance“ nevím, co mám změnit. Takže asi nic nezměním.
SLAVEN ELČIĆ
Autor je předsedou Studentské unie UK
(článek vyjadřuje názor autora)
Napište komentář