Studenti Fildy si nadělili symbolický dárek. Dvacet let po sametové revoluci vydali knihu mapující období, kdy fakultu ovládala chapadla komunistické moci. „Nepleteme si práci historiků se soudním tribunálem,“ říká Matěj Spurný, jeden z autorů publikace.

Knihu „Prověřená fakulta. KSČ na Filozofické fakultě UK v letech 1969-1989“ připravila čtveřice studentů a mladých badatelů z Filozofické fakulty. Publikaci v pondělí oficiálně představili veřejnosti.

Zadní salonek kavárny Krásný ztráty byl narvaný k prasknutí, na prezentaci se přišly podívat osobnosti univerzity a politiky i řada pamětníků.

„Mám z té publikace velkou radost, je důkazem, že u nás po dvaceti letech od revoluce vyrůstá silná generace,“ ocenil čtveřici autorů ministr školství Ondřej Liška. Matěj Spurný, Katka Volná, Jakub Jareš a Klára Pinerová dostali během debaty několik dalších podnětů, svoji zkušenost z přijímacích zkoušek v 70. letech přidal například Jan Ruml, do diskuze se zapojila i Jiřina Šiklová.

Nepořádáme „hon na čarodějnice“

„Myslíme si, že má smysl zkoumat i nedávnou historii, kterou si dobře pamatují žijící lidé. Právě oni nám mohou pomoci tu dobu pochopit,“ ohradil se Spurný proti kritice některých médií. Ta tvrdila, že výsledkem práce týmu mladých badatelů bude jen pranýřování jednotlivců a citlivá historie by se měla probírat jen v případě, kdy už je většina aktérů po smrti.

„Tabuizace témat a odkládání diskuze o nich problémům neprospívá, nechceme zostudit nějaké konkrétní osoby, chceme jen přiblížit veřejnosti, jak KSČ zasahovala do běžného života studentů i pedagogů na Filozofické fakultě a na co všechno měla vliv,“ řekl.

Teď je řada na pamětnících

Edice 98 dokumentů je prvním knižním výstupem projektu sedmi studentů Filozofické fakulty, kteří se zabývají výzkumem činnosti fakultní organizace KSČ na FF v průběhu normalizace. Jejich práce vychází z unikátního zachovaného archivu stranické buňky KSČ a vznikla ve spolupráci s historiky z Ústavu pro soudobé dějiny.

Kniha má tři části. První je věnovaná přijímacím zkouškám, druhá posudkům a komplexním hodnocením ovlivňujícím život pedagogů i studentů a třetí shrnuje dokumenty z akademického roku 1976/1977, ve kterém se fakulta musela vypořádat s Chartou 77 a pohřbem Jana Patočky.

„Líbilo by se nám, kdyby se teď začali ozývat pamětníci a na knihu reagovali. Spousta procesů probíhala neformálně a v dokumentech není zaznamenaná a pamětníci by nám je mohli osvětlit,“ vysvětluje Jakub Jareš, který měl na starosti část zabývající se přijímačkami.

Projekt běží od roku 2007, letos v jednu dostal grant pro juniorské badatele. Kromě archivu by ale měli studenti začít chodit i právě za pamětníky. Vyústěním jejich práce by měla být obsáhlá monografie, mapující celé normalizační období na FF, ale plánují také další edici dokumentů.