Co vlastně víme o komunismu? Jsou naše chabé znalosti zapříčiněny špatnou výukou na základních a středních školách, nebo si za to můžeme sami svým nezájmem? Odpovědi na tyto a další otázky hledali studenti na poslední textové dílně Inventury demokracie.

Tématem dílny, na níž se sešlo kolem čtyř desítek lidí, byla „reflexe komunistické minulosti“. Do auly Filozofické fakulty přišli opět nejen studenti z UK, ale také z Vysoké školy ekonomické a ČVUT.

Textů k diskuzi se tentokrát sešlo hned pět, z toho jeden byl tradičně z dílny členů Inventury demokracie. Právě ten taky dostal od návštěvníků největší podporu, ačkoli mu byl dodán údernější úvod.

„My mladí jsme totalitu nezažili, a proto můžeme mít pocit, že s ní ani nemáme nic společného, že to je tak leda problém našich rodičů“, stálo v úvodu textu zástupců inicitivy. „Ale přesto na nás totalita působí: ovlivňuje nás právě skrze rodiče, učitele, úřady, instituce i atmosféru ve společnosti.“

Více se ptát

Sporným bodem debaty se stala otázka, co vlastně dnešní generace studentů o komunismu ví. Účastníci debaty se shodli, že se od svých rodičů a prarodičů dozvídají, jaké to zhruba za minulého režimu bylo. Vědí například o velmi omezené možnosti cestovat do zahraničí nebo o nedostatku zboží na pultech obchodu. „Co ale komunismus společnosti dal? Co je to opravdové zlo, které si v sobě skrze naše rodiče neseme?” ozývalo se z řad studentů.

„Mnohem víc, než konkrétní jména lidí pracujících pro tajnou polici, by nás mělo z let 1948–89 zajímat především, co vlastně komunismus zničil na Češích dobrého a co zlého je naučil, “ uvedl ve svém textu student pedagogické fakulty Max Hutar.

Diskuze se nesla ve smířlivém duchu. O komunismu by se mělo debatovat, aby mladší generace pochopila, co se dělo, a dokázala porozumět komplikované společenské situaci, kterou komunismus vytvořil, shodli se účastníci dílny.

O konečné podobě prohlášení se bude diskutovat na webu

Pátá textová dílna na téma „reflexe komunistické minulosti“ byla zároveň poslední textovou dílnou. Na základě podnětů z veřejných debat, na kterých se rozhodlo o obsahu, sepíše tým Inventury během června a července prohlášení k 20. výročí demokracie. To se pak objeví na internetových stránkách www.inventurademokracie.cz. Každý z návštěvníků tam bude moci svými připomínkami do přípravy textu ještě zasáhnout.

Výsledné prohlášení bude rozesláno do studentských organizací po celé České republice. Ty se budou moci k prohlášení připojit. „Když se to podaří, stane se z prohlášení hlas studentstva,“ vyjádřil své přání šéf Inventury demokracie Jiří Boudal.

Zájemci se mohou těšit na podzimní pokračování cyklu debat, který se uskuteční v aulách VŠE od 9. do 16. listopadu. Čtyři setkání se budou týkat témat vybraných na právě proběhlých textových dílnách. Inventura demokracie na ně pozvala i zajímavé zahraniční hosty. Svou návštěvu už oficiálně přislíbila i někdejší americká ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightová.

Dárky od politiků asi nebudou

Během jednoho z podzimních setkání také bude uzavřena kampaň Dejte nám dárek k narozeninám. V jejím rámci studenti z Inventury demokracie vyzvali české politiky loni v listopadu, aby odstranili čtyři absurdity, které brzdí českou demokracii. Sdružení volalo po omezení poslanecké imunity, zrušení praxe takzvaných přílepků, omezení lobbingu a reformu způsobu jmenováni mediálních rad.

Přání studentů navíc podpořila řada osobností českého veřejného života, například herec a moderátor Jan Kraus.

„Setkání bude zřejmě probíhat v tom duchu, že nám politici naše přání nesplní,“ neskrývají svou skepsi členové Inventury demokracie.