Kuchařka reforem vysokého školství na dohled

20. 4. 2008 Autor: Rubrika: Univerzita žádné komentáře

Vysoké školy čekají největší změny za poslední desetiletí. Experti ministerstva školství dali po několika letech dohromady plán reforem, tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání. Přestože dokument bude oficiálně představen až počátkem května, jeho obsah již na veřejnost prosákl a objevila se k němu řada připomínek.

Největší pozdvižení vyvolaly navrhované změny týkající se výzkumu a vývoje, centralizace řízení univerzity a omezení úlohy samospráv. Reforma se výrazně dotkne i financování vysokých škol.

Rektor bude řídit, samosprávy kontrolovat

Bílá kniha zastává obecný názor, že současná vysokoškolská samospráva je neefektivní a uzavřená do sebe. Akademické senáty prý svou činností zpomalují jednání rektorů a děkanů. Kompetence jednotlivých orgánů jsou prý často nejasné, jejich jednotlivé kroky pak nepřehledné a neprůhledné. Citelně chybí účinný způsob hodnocení kvality škol.

Karolinum

Reforma se nevyhne ani Univerzitě Karlově

Foto: Anna Krýslová (UK media)

Jaké změny by měla Bílá kniha vysokým školám přinést? Na řízení škol se nově mají podílet tzv. „externí aktéři“, tedy podnikatelé, profesní organizace, stát a regiony. Jejich zástupci by měli zasednout ve správních a vědeckých radách s posílenými pravomocemi. Obě rady se pak budou podílet na přípravách strategie celé instituce a na jmenování rektorů a děkanů. Zasahovat by však měly jen do vedení školy jako celku, nikoliv do dění na jednotlivých fakultách.

Děkani a zejména rektoři by měli získat více pravomocí, než mají dnes. To by jim mělo uvolnit ruce pro efektivnější řízení škol. Rektor by tak například mohl odvolávat či odměňovat děkany. Ti by se stali naopak víceméně rektorovými přímými podřízenými, kteří zodpovídají za akreditace nebo personální otázky.

O vliv naopak přijdou akademické senáty. Ty mohou v současnosti významně zasahovat do chodu fakult a univerzit. Po reformě ale většinu pravomocí ztratí, nově by měly pouze „hodnotit a kontrolovat“. Jedinou výjimkou má být třetinový podíl na výběru děkana a rektora.

Návrh také předpokládá, že pokud budou školy úzce spolupracovat s externími aktéry, budovou nuceny chovat se pružněji a otevřeně. Lidé z akademické sféry se však takových změn obávají. Nevyřešenou otázkou totiž zůstává, jak zajistit, aby se vstupem firem a regionů do samosprávy škol nestala z otevřenosti škol manipulovatelnost. „Hrozí velké nebezpečí, že se školy budou ovlivňovány různými ekonomickými a politickými zájmy, na úkor jejich skutečného poslání,“ upozornil například zástupce studentů v akademickém senátu UK Jakub Jeřábek (FSV). V nadsázce dodal: „Možná zase přijdou doby, kdy bude rektora volit krajský tajemník.“

Peníze na výzkum podle počtu patentů

S výzkumem a vývojem je to podle Bílé knihy v České republice na štíru. Odborníci kritizují zejména neefektivní financování a podporu často i zbytečných projektů. Chybí kvalitní hodnocení, podle kterého by se výzkumné záměry posuzovaly. Přitom výsledků, kterými by se čeští vědci mohli chlubit ve světě, je minimum. Vázne také spolupráce mezi školami se soukromým sektorem.

Bílá kniha

Bílá kniha vzbuzuje vášnivé debaty

Ilustrační foto: EK

V základu reformy je požadavek, aby se peníze na výzkum rozdělovaly podle jasnějších kritérií. Podpora se bude soustředit především účelově do grantů a projektů. Ty budou rozdělovány centrálně ze dvou grantových agentur – jedné pro základní a druhé pro aplikovaný výzkum. Počítá se přitom i s finanční spoluúčastí soukromého sektoru a regionů. Podstatným kritériem pro podporu výzkumu má být jeho „evropský nebo světový význam“. Kvalita výstupů se nově bude měřit podle množství článků v impaktovaných časopisech, patentů a průmyslových vzorů.

Významnou změnou má být také rozdělení univerzit na výzkumné a vzdělávací. Současný stav, kdy akademičtí pracovníci musí vedle učení i „dělat vědu“ a nemají čas věnovat se studentům, by se tak, dle Bílé knihy, měl stát minulostí.

Navrhované změny mohou fungovat na přírodovědně a technicky zaměřených institucích. Nejasné ale zůstává, jak by podle Bílé knihy měl vypadat výzkum třeba na humanitních školách. Reformní teze tuto oblast pomíjejí. „Svědčí o tom všechny pasáže, které se v této kapitole i jinde zabývají využitím výzkumu a vývoje na vysokých školách, jeho kvantifikovaným hodnocením a mezinárodním ohlasem a například spoluprací vysokých škol s externími partnery v průmyslu,“ shrnul tyto obavy ve vyjádření Akademického senátu Filozofické fakulty jeho předseda Jan Kalivoda.

Odložené školné: příjem pro školy, motivace pro studenty?

Experti v Bílé knize přiznávají, že české školství je hluboce podfinancované. Zároveň ale počítají s tím, že se to nejspíš jen tak nezmění. Reforma se tedy nesnaží hledat cestu v navýšení veřejných prostředků jdoucích do školství – věnuje se spíše způsobům, jak nahradit část státních výdajů jinými cestami. Bílá kniha navrhuje propojit zvyšování výdajů státu a podíl soukromého sektoru. Státní podpora má sloužit zejména jako regulace a podpora tam, kam se soukromý kapitál nepohrne.

peníze

Návrh Bílé knihy počítá i s možností zavést tzv. odložené školné, které by studenti platili až po absolvování školy.

Ilustrační foto

Veřejné prostředky pak mají být dál rozdělovány podle tzv. normativu, tedy podle počtu studentů a koeficientu, který přísluší jejich oboru. Místo aktuálního počtu studentů by ale měly být zohledněny spíše výstupy, tedy množství a uplatnitelnost absolventů. Rozliší se tak, kde bude podpora využita účelněji.

Nejvíc vášní vzbuzuje návrh tzv. odloženého školného. Student by si mohl na své vzdělání od státu půjčit. Pokud po dostudování dosáhne stanovené výše příjmu, začne své studium splácet. Školné spolu se systémem grantů a půjček na studium má nejen přispět školám do rozpočtů, ale umožnit přístup ke vzdělání co nejširší vrstvě studentů.

Jedna z otázek ohledně školného zní, zda bude výše poplatku rozlišena podle typu školy; ty se často liší se jak nároky na studium, tak uplatnitelností absolventů. „Mohl by být diferencovaný až na úroveň fakult či oborů. Jednotlivé vysoké školy by dokonce neměly být nuceny vyžadovat spoluúčast,“ připustil spoluautor reformy Petr Matějů v únorovém článku pro Hospodářské noviny.

Reformní mlčení

Reakce na návrh reformy spojuje jedna základní výtka: autoři o jeho tezích s nikým nedebatovali. Diplomaticky to shrnuje například oficiální reakce UK k textu Bílé knihy: „Členové předsednictva AS UK a vedení UK (…) v této souvislosti vyjadřují politování nad tím, že tento dokument nebyl zpracováván v širším okruhu osob s potenciálem přinést variantní pohledy na tak zásadní otázku, jakou transformace terciárního vzdělávání v České republice nepochybně je.“

Dosud se tak k reformě ze vyjadřovali především její kritici, samotní autoři reformy byli zatím k diskusi zdrženliví. To by se ale brzy ale mělo změnit. „Vše bude v první verzi Bílé knihy určené pro veřejnou diskusi, která bude zveřejněno na stránkách MŠMT dva týdny před konáním konference, jejíž termín je stanoven na 12. května 2008,“ slíbil Petr Matějů.

Jednotlivým tezím se budeme věnovat podrobněji v diskusi s jejich odpůrci i zastánci. Sledujte rubriku Alma mater.



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.