V idejích stalinismu nebyl pro žádné specifické skupiny společnosti prostor, pouze pro jednotnou dělnickou mládež. Cesta k této jednotě „shora“ vedla ke zrušení studentských organizačních struktur v roce 1951. Studentská identita se však jen tak nerozplynula, nejvíce se ukazovala právě na majálesech, nočních můrách establishmentu. Dostály by majálesy posledních let takovému dědictví?

Studenti se od počátku univerzit těší jedinečnému postavení ve společnosti. Historický vývoj jim nadělil podmínky a status umožňující přístup k rozličným sférám obce, aniž by se museli vázat na jejich struktury, jinými slovy, mohli s vlky býti, aniž by museli výti.

Dokonce se v některých dobách těšili privilegiím v trestní odpovědnosti vůči jiným měšťanům. Vedle toho, že jako mladíci neměli žádné závazky, právě tyto okolnosti formovaly studentskou identitu. Jistě, studentský život byl nevázaný, divoký a mnohdy pobuřující, ale ne ve slepé snaze užít si. Nepřehlížel společenské problémy, ale adresoval je. Krize, jindy lehkomyslné, studenty dokázaly postavit i na hradby.

Nejde však o to studenty heroizovat, ve své každodennosti jsou hlavně lidmi. Studentský život je ideální typ, ke kterému se studenti vztahují jako ke svému společnému dědictví vedle všeho ostatního, co z tohoto dědictví neplyne, co mezi společné ideje studentů nepatří.

Jaká je pak role majálesu? Je to snad studentská oslava toho, co ze studentského dědictví neplyne a nijak se sdílenými idejemi studentské obce nesouvisí? Jaký to má smysl? Pravá role majálesu tkví naopak v oné heroizaci. Je to den, kdy se soustředíme na oslavu onoho studentského mýtu a sdílených idejí, kdy všem i sami sobě dokazujeme, že studentská identita má hodnotu. Majáles je symbolem toho nejryzejšího studentského.

Majáles versus majáles

Poprvé v historii se budou konat hned dva majálesy současně. UKáčko.cz dalo prostor pořadatelům obou akcí, aby shrnuli své výhrady ke konkurenčnímu projektu.

Devátý ročník Pražského majálesu, který probíhá v Praze, Brně a Hradci, pořádá Studentská organizace StudentZone. Jde hlavně o velký hudební festival s desítkou doprovodných akcí (stavba májky, Klání kapel, Apríles, Pavlač, Cyklojízda, den zdraví, výstava o historii Majálesu, průvod a další), několik posledních let se koná v parku Stromovka. Letos připadl na úterý 30. dubna. Vstupné stojí v předprodeji 399 Kč, posledních deset dní před akcí pak 499 Kč, na místě se už lístky prodávat nebudou.

První ročník Majálesu studentů má být alternativou k současnému majálesu, který je podle kritiků příliš komerční. Pořádá ho skupina studentů UK. Akce chce přinést alternativní pohled na studentskou kulturu a dát větší prostor pro kritické názory. Má také několik doprovodných akcí (debaty, Akademická noc, Apollón fest FHS, Filosofický běh noční Prahou, průvod a další). Konat se bude 1. května na nádvoří Karolina a v klubu K4. Vstup na všechny akce je zdarma.

Pád aneb taková je doba

V soudobém diskursu se pojmy jako studentský život a student dosti vyprázdnily. Studentská kultura se odsunula někam na okraj. Nahradili ji akce, jež primárně nabízí prostor pro reklamu. Proč? Častou odpovědí je něco ve smyslu klišé „taková je doba“ či „masifikace“, čímž se míní, že o nic jiného není zájem a jinak to vlastně už nejde. Každý to přijímá s kapitulujícím výrazem, ale bez váhání. Tento standard je natolik přijat v akademických strukturách, že působí jako sebenaplňující se proroctví. Alternativy jsou automaticky vnímány s nedůvěrou a v té či oné míře zadušeny.

Soudobé majálesy v Praze studenty oslavují pouze formou jakéhosi bloku, kde mají stánky univerzitní spolky. Je to však vedlejší program hudebního festivalu, který okouknete, ale vlastně vás nezajímá. Za poměrně vysoké vstupné se nikdo do „koncentráku“, jak se onen oplocený blok mezi návštěvníky zve, nežene. Celá akce je vlastně situována, aby vyhovovala komerčním partnerům, podporujícím politikům a až poté teprve studentům. Skutečně je tu prostor pro kritiku? Tam už se ovšem nikdo ptát nebude.

Ač lze ocenit snahu některých spolupracujících studentů, jasně se zde ukazuje, že studentská kultura je s trhovými principy neslučitelná. Pražský majáles se tak stává symbolem konce studentské identity se všemi jejími specifiky. Pomník je završen oficiální podporou mnoha univerzit. Místo pro majáles bylo přesyceno populární kulturou a reklamním prostorem. Studentské dědictví mizí ze zraku samotných studentů. Student v nás hladový, ale hlad necítíme. Student v nás umírá, klíčem k tomu nebyl zákaz.

A zase vzestup?

Když se objevil nápad uspořádat tradiční majáles, mnoho z nás čekalo malou kritickou akci, která nebude mít výraznější dosah než na pozadí diskursu a s trochou štěstí se v následujících letech rozroste. Sami jsme neodhadli, jaký potenciál studentská obec skrývá a ani míru zájmu z vnějšku. Majáles proběhne v prostorách Karolina a nabídne divákům skvělé kapely, satirická divadla, autorské čtení, aktivní zábavu i umělecké projekty studentského prostředí. Před ním proběhne řada dalších debat a koncertů v rámci Předmajálesového dění. Každý student si najde to své.

Akce je vázána pouze na univerzitu a vstupné je zcela zdarma. Ukazuje se, že studenti si stále nepotřebují svou oslavu majálesu kupovat. Ani nemůžou, ta totiž není na prodej. Bude studentský majáles symbolem znovuobjevené studentské identity?

KAREL CHLOUBA
Autor je senátorem Akademického senátu UK, Akademického senátu FHS UK a spolupořadatelem Majálesu studentů

Čtěte také:

Pražský majáles: Konkurenti jsou militatní a nejednají fér, jejich touha po opravdovosti je pokrytecká

 Nahrávání ...

Text vyjadřuje názor autora. Titulek, infobox a anketa redakční