Skupina studentů architektury na Akademii výtvarného umění (AVU) dokázala, že Národní knihovna nové sídlo nutně nepotřebuje. Klementinum by podle nich po vhodné přestavbě mohlo pojmout více knih, než budova navržená architektem Kaplickým. Práce zapůsobily i na ministra kultury Jehličku, který po jejich shlédnutí rozhodl, že Národní knihovna v Klementinu zůstane. O tom, jak a proč se studenti ke svým závěrům dostali, jsme diskutovali s jedním z nich.

Jaké vlastně bylo přesné zadání té ročníkové práce?
Zadání znělo „Budoucnost Národní knihovny v Klementinu“. Naším cílem bylo ukázat zda a případně za jakých podmínek je možné ponechat knihovnu tam kde je nyní. Přijde mi, že si pan ředitel Ježek se současným vedením knihovny vůbec neprověřoval, co všechno by se s budovou Klementina dalo udělat.

Proč jste se do toho projektu vůbec pouštěli?
Impuls vyšel od profesora Přikryla. Když si přečetl článek v Babylonu (Skansen a disneyland v Klementinu, Babylon 04/2007 [PDF]), začal se zabývat tím, co se stane s Klementinem po postavení nové budovy knihovny. Upozornil nás studenty na to, co všechno historické budově hrozí. Ostatně, dodnes nikdo neví, kdo vyhrál konkurz na projektanta na rekonstrukci Klementina, která by následovala stavbu nové budovy.

Byla připravena dosti podrobná dokumentace využití jednotlivých prostor. Náhodou jsem kousek tohoto projektu viděl a dost mě to vyděsilo. Byly tam navrženy dvoupatrové podzemní garáže, kongresové sály, několik kanceláří a galerií, které měly vzniknout jen proto, že tam prostě zbyl nějaký prostor. Možná to trochu zní jako spiknutí ze strany vedení NK. Spíše si ale myslím, že je to jejich hloupost Té se nelze divit. Člověk přeci těžko věří projektům, které vede člověk, který se zasloužil o osud kostela sv. Michala.

Profesor Přikryl se podílel na petici akademiků (více zde) za zachování Klementina, která byla bohužel mediálně zcela špatně interpretována. Bylo z ní vytrženo jen několik hesel. Veřejnost se pak radikálně rozdělila na dva proti sobě stojící tábory a každý kdo přišel s jakoukoli, byť i konstruktivní připomínkou, byl automaticky označen za nepřítele Kaplického.

Do Klementina se vejde víc, než se obecně myslí

Myslíš si tedy, že se spor o novou budovy NK až příliš vyostřil?
Ano, i když to byla především vina médií, která se vždycky snaží z problémů vyjmout jen to, co je pro ně zajímavé. Úroveň zájmu médií přirozeně dost souvisí s celkovou situací v Praze. To lze ilustrovat podobně nesmyslným projektem, kterým je návrh magistrátu na zrušení Masarykova nádraží.

Byl tedy návrh ročníkové práce na budoucí využití Klementina určitým protestem proti plánovaným úpravám?
Protest to rozhodně nebyl. Šlo o pouhé prověření možností, které nabízí budova Klementina a co se s tímto prostorem může nebo nemůže udělat. Chtěli jsme pouze poukázat na to, že je třeba více o budoucnosti takto významného domu přemýšlet. Obecně můžeme říci, že původní soutěž na novou budovu byla špatně připravena. Bylo to politické gesto nebo spíš egoistická touha určitých lidí.

K čemu jste tedy nakonec dospěli?
Všechny projekty, které studenti zpracovali, dospěly k závěru, že umístění knihovny v prostorách Klementina je reálné. Prostorové kapacity jsou dostatečné a v případě radikálnějších úprav dokonce i kapacitně překonají Kaplického projekt.

Užitná hodnota objektu je zásadní

Nebyla by ale tak zásadní přeměna Klementina problematická z hlediska památkové péče?
Zde je důležité si uvědomit, že každý památkově chráněný objekt má hodnotu sám o sobě, řekněme jako umělecké dílo. Ale současně má také hodnotu užitnou a když se podíváme do zahraničí, tak v zemích, kde se intenzivně architekturou zabývají, a kde se naslouchá odborníkům, jsou schopni ze starých baráků v centru města vytvořit moderní domy. A to s tím, že je méně nebo více přestaví tak, aby zachovali jejich užitnou hodnotu. Ta je z určitého pohledu možná i důležitější než hodnota objektu jako takového. Nemůžeme přece zakázat, aby se zbourala byť jedna z původních zdí. Je potřeba se soustředit na to, aby město fungovalo. Bylo by špatně z něho vybírat jakési třešničky. Město se především musí brát jako celek.

Jsou tedy i radikálnější návrhy na zásahy do Klementina v současnosti proveditelné?

Já si myslím, že tam není žádný obzvláště radikální návrh. Jediné, co se dá označit jako výrazný zásah, je, že několik návrhů jde hluboko do podzemí. Ale žádný projekt nemění zásadně charakter Klementina. Je tam několik principů různých vestaveb a dostaveb, ale jsou tam i návrhy, které zcela zachovávají současný stav, jen by budovu očistili. Také v těchto případech je kapacita budovy dostatečná. Už za První republiky při přestavbě Klementina projekt počítal s uložením 2,5 milionu svazků v podkroví. I při této představě je jasné, že prostorový problém v Klementinu není.

Pořád se mluví o tom, že se do této budovy nedá vměstnat moderní provoz. To je naprostý nesmysl. Naopak důslednou prací s těmito prostory se dá docílit vytvoření daleko atraktivnějšího a cennějšího prostředí než v některých nových knihovnách. Teď nikterak nenapadám projekt pana Kaplického.

Co vlastně říkáš na Kaplického projekt?
Kaplického projekt je velice zajímavý z estetického hlediska. Z provozního hlediska je tam několik věcí, které mě překvapují. Třeba fakt, že tam není studovna mi připadá jako zásadní nedostatek. Ale nechci to nikterak soudit.

Sklad nevadí ani v podzemí, ani daleko od výdeje

Co říkáš na argument, že v případě přestavby Klementina by se značná část fondů musela odsunout do depozitářů třeba i daleko od Prahy?
To vůbec není pravda. V našich projektech jsme počítali i s umístěním kompletního objemu do prostor Klementina. Ale i kdyby tomu tak nebylo, nebude to tolik vadit. – Když se podíváme do světa, tak najdeme fondy umístěné na nejrůznějších místech. V Londýně je depozitář 300 km za městem. Ve Finsku jsou knihovní fondy pod mořem, takže například argument s povodní je technicky snadno řešitelný. V Praze se dováží z depozitáře v Hostivaři 70 až 100 knih denně. Na to stačí jedno osobní auto. Argument s nárůstem dopravy v centru tedy také neobstojí.

Takže ty osobně vidíš také budoucnost Klementina v jeho přestavbě a dalším využití pro potřeby Národní knihovny nebo si dovedeš představit i jiný způsob jeho využití?
Samozřejmě si dokážu představit využití Klementina i jiný účel. Myslím si však, že jediný správný účel je nechat tam knihovnu. Zabýval jsem se tím dlouho, a to mě určitě ovlivnilo. Ale myslím si, že knihovna je ideální náplň pro tuto budovu. Zvažovali jsme i variantu, že by tam mohla být umístěna univerzitní knihovna a budova by připadla Karlově univerzitě. Ale mám takový pocit, že univerzita o to zájem nemá.

Rekonstrukce takového prostoru, jakým je Klementinum, se dá udělat velice zajímavě a sexy. Ale to je v současné době bohužel za horizontem chápání lidí, kteří o tom rozhodují.

Čím to je?
Myslím si, že lidé kteří o tom rozhodují, nemají potřebnou kvalifikaci. Obecně se v dnešní společnosti málo naslouchá odborníkům. Tlak developerů je navíc tak silný, že zastupitelé vlastně mnohdy ani nevědí, koho zastupují. Proto se pořád objevují nějaké „hurá-akce“, jako již zmíněný návrh na zrušení Masarykova nádraží nebo přestavba nákladového nádraží Žižkov. Tam se radnice Prahy 3 zhlédla v pařížské La Défense a rozhodla se, že to zopakují na Žižkově. Přitom k tomu nemají dostatečné podklady a konzultacemi s odborníky se také netrápí. To na mě působí jaké velikášské gesto, kterému nerozumím. Pak jsou tu ovšem ještě ti, kteří to dělají čistě pro peníze.

Vystěhovávat univerzitu z města je špatná cesta

Jaké ohlasy měly vaše ročníkové práce?
Ohlasy byly značné. Těžko říct, zda dobré, nebo špatné. Ale myslím si, že to na několik velice důležitých lidí značně zapůsobilo a v celé věci jsem optimistou. Doufám, že se podaří zachovat Klementinum jako kulturní instituci a že v něm zůstane i nadále knihovna.

Zmiňoval jsi, že jste zvažovali i možnost využít Klementinum pro UK. Jak vidíš budoucnost Karlovy univerzity ve vztahu ke Klementinu? Jak se díváš na rozvoj školy, která má 160 adres, 50 000 studentů a 17 fakult? Je pro to v Praze vůbec dostatek prostoru?
Neznám podrobnosti, abych mohl celou situaci dobře komentovat, ale rozhodně si myslím, že by se měla Karlova univerzita rozvíjet směrem do centra města a ne naopak. Prostoru je v Praze spoustu, záleží pouze na vůli. Pokud by univerzita chtěla a magistrát tomu byl nakloněn, pak nemůže nic bránit tomu, aby se univerzita rozvíjela v centru Prahy. Vystěhovávat takovéto instituce z centra města je podle mého názoru špatná cesta. Je to nevratný krok, který každému městu velice uškodí. Studenti narozdíl od turistů ve městě žijí. To není vůbec argument vůbec namířený proti turistům, koneckonců se také jezdím dívat do ciziny na jiná města. Ale udělejme si srovnání: když člověk přijede třeba do nějakého italského města, cítí, že se v tom městě opravdu žije.

Co si myslíš, že by se mělo v Praze stát, aby Klementinum zůstalo knihovnou?
Asi to není úplně téma pro masy, vždyť kolik procent lidí chodí v Praze do knihovny? Věřím ale, že lidé se vždy ozvou, když se jedná o důležité veřejné otázky. Myslím si, že to je především téma pro odborníky a celý problém by se měl daleko více konzultovat s nimi. Tím nechci říct, že bychom to měli dělat jen my z AVU. Hlavní je, aby se celá věc řešila především z odborného hlediska.

Kolik by tedy nová Národní knihovna v Klementinu vlastně stála?
Opravdu nevím kolik, by to stálo. Ale myslím si, že by to bylo opravdu levné, že by se to extrémně vyplatilo… (smích). Nic jiného k tomu opravdu už nemůžu říct.

Martin Palán

Čtěte také

Mladí architekti: Klementinum může být moderní knihovnou