Překvapivou pointu měly letošní klauzurní práce studentů Školy architektury Akademie výtvarných umění. Ti pod vedením prof. Emila Přikryla celý letní semestr, ve snaze „zabránit komercionalizaci Klementina“, řešili úkol, zda budovu nelze i nadále využívat jako Národní knihovnu, bez potřeby stavby knihovny nové. A ukázalo se, že taková možnost existuje.

Studenti své projekty představili jak na modelech, tak v digitálních prezentacích. 19. června na pražské AVU.

Každý z osmi návrhů je značně odlišný. Objevily se návrhy očišťovací, které barokní objekt v podstatě jen zrekonstruovaly, ale i radikální koncepce přestavby ať už jednotlivých traktů (většinou studenti operovali s křídlem při Platnéřské ulici), podkroví, středového kříže či konečně nádvoří. Jedna z řešitelek, Martina Kárová, umístila dokonce konzervační fond na vedlejší Mariánské náměstí, na místo někdejší kaple.

Jeden z nejradikálnějších nápadů: vystavit novou knihovnu v centrálním kříži Klementina

Zhruba polovina návrhů počítala s umístěním knihovního skladu do nově vyhloubeného podzemí pod Klementinem, část naopak spoléhala na sklad nízkoobrátkové literatury (té, která se půjčuje jen zřídka) v Hostivaři.

„Návrhy jsou velmi zajímavé a rozhodně bychom se o nich měli veřejně bavit,“ komentoval expozici Martin Palán, loňský král Majáles, který se rozvoji univerzity v Praze dlouhodobě věnuje. „Je otázka, co ale na tyhle úvahy řeknou památkáři,“ dodal Palán.

K přestavbě lze využít i část vedlejšího Mariánského náměstí, kde kdysi stála kaple. Martina Kárová na toto místo umístila novostavbu konzervačního fondu.

Výstava klauzurních prací na akademii skončila tento týden, ale měla by být ke shlédnutí i v budoucnu. V jednání je výstava na podzim, jež by se mohla uskutečnit na magistrátu či například ve Studentském klubu UK v Celetné 20.

Zbourat halu služeb a namísto ní vystavit hlavní „trezorovitý“ sklad knih. Autor návrhu, Martin Kopeč, také zajímavě řešil vchod do objektu: z Platnéřské ulice

Foto: 4× Martin Benda

Aktualizováno: 26.7.