Co s čerstvě načatým letním semestrem? Pokud rádi tančíte, stylově se oblékáte nebo se prostě jen chcete pobavit, určitě navštivte jeden z plesů, které právě probíhají na Univerzitě Karlově. Vedle tradičního „krok-sun-krok“ zde totiž na návštěvníky čeká mnoho zajímavostí.

Například ples Pedagogické fakulty v Národním domě na Vinohradech je letos celý laděn v prvorepublikovém stylu. „Host dostavivší se oblečen ve stylu 20. a 30. let 20. století obdrží jeden lístek do tomboly zdarma,“ láká oficiální pozvánka.

Plesající uvidí jiné stylové entrée v podobě ukázky standardních tanců z meziválečného období. Méně konvenční hosté si pak můžou „zaskotačit v diskotékovém reji v jednom z vedlejších sálů.“

Na panáka s Mahulenou Bočanovou

Máte-li dobré botky, můžete třeba přebíhat z plesu na ples. Jen pozor na podpatky uvízlé v tramvajových kolejích.

Kdo se cítí jako seriózní vysokoškolák a od plesu očekává spíše kvalitní konverzaci při sklence kvalitního vína, upřednostní zřejmě ples reprezentační. Ten se od bálu studentského na první pohled neliší nijak zásadně. I když přece: pořádá ho škola a učitelé jsou plesoví hosté. To znamená, že vstupné se jich netýká. Jestliže jste zmeškali bály únorové, nezoufejte. V luxusním Žofíně se koná solidní ples Právnické fakulty.

Specialitkou plesu budoucích ochránců našich práv budou přímo hvězdní hosté. Právě tady si zanotujete třeba s Mirem Žbirkou, Petrou Janů nebo Orchestrem Karla Vlacha. A kdo ví, třeba se někomu podaří zlákat na panáka i exotickou Mahulenu Bočanovou. I ta je totiž „součástí“ programu právnického plesání.

Výjimečný ples s vlastními tanečními

V čem bude výjimečný večer Fakulty humanitních studií (FHS)? Právě tím, že bude patřit Výjimečným. To je totiž neotřelé téma plesu a je jen na návštěvnících, jak se s ním poperou.

„Snažíme se to postavit na faktu, že se Fakultě humanitních studií někteří smějí a dávají ji přezdívky jako Fakulta hledající smysl a podobně. Takže proto Večer Výjimečných,“ vysvětluje jedna z organizátorů plesu, studentka Aneta Veselská.

Výjimeční lidé také budou soutěžit v tombole o výjimečné ceny. Kance ani maxibalení pilulek na hubnutí nečekejte. V sázce, a to doslova, je třeba tandemový seskok, thajská masáž nebo zájezd.

Plesotým se ale také mazaně postaral o to, aby byl Večer Výjimečných mimořádně estetickým zážitkem a aspiroval přinejmenším na akci roku. Jak to? Kdo se neumí vlnit v rytmu samby, tanga a ani waltzu, mohl se přihlásit na Předplesové taneční.

Už od začátku února tak jednu pražskou tělocvičnu okupují tancechtiví studenti, jejichž kroky koriguje parta tanečních nadšenců právě z FHS. Dřinu, pot a krev z tělocvičných parket ovšem následuje sladká odměna – účastníci společně vystoupí na předtančení. Skoro jako ve Star Dance…

Prodávat lístky se nikomu nechce, stěžují si organizátoři

Většina z nás bere ples jako společenskou událost, pro kterou je třeba udělat jen pár úkonů; koupit si lístek, zkulturnit svou „slupku“ a vyrazit do víru zábavy. Samozřejmě ale existují také ti, kteří se nejdou na ples jen bavit – přímo ho připravují. A jak říká Aneta Veselská, jedna z organizátorů studentského plesu na FHS, zabere to opravdu hodně času i financí.

Jak se takový studentský bál pořádá? Všechno zdánlivě stojí na originálním a zábavném programu, v zákulisí ovšem hrají prim „překvapivě“ peníze. „Ty se shánějí špatně. První ples minulý rok jsme pořádali bez podpory školy, letos nám ale dala dvacet tisíc. Jinak celou akci dotujeme z prodaných lístků a také za pomoci sponzorů,“ říká Aneta.

Nejdražší položkou na imaginárním účtu je pronájem trsacího prostoru, bez kterého by se žádný slušný ples zřejmě neobešel. Kolik takový magický večer v síni stojí? „Kolem padesáti tisíc, což se, doufejme, zaplatí.“

Být členem týmu, který si na svá bedra naloží přípravu bálu, není jako kroužek keramiky. Studenti z Filmového klubu FHS a časopisu Humr dali dohromady organizační tým už na začátku zimního semestru a pravidelné porady se prý protáhly často až do večerních hodin.

„Scházeli jsme se třeba i na pět hodin,“ říká Aneta. Jak ale taky dodává, největším zádrhelem je prodej lístků, do kterého se nikomu moc nechce. Takže není ani velkým překvapením, že je to právě ona, kdo sedí před aulou v Jinonicích jakožto „paní pokladní“.