Umělé penisy, nafukovací erotické panny, přednáška o vlivu nadrženosti na intelektuální výkonnost, dokonce i homosexuální styk. Ale také kvalitní kulturní zážitek, nadšeně aplaudující publikum a důkaz, že i právníci mají smysl pro humor. To všechno bylo k vidění na Právnické fakultě.

Když zhruba před rokem ve spolku Juristi vznikl nápad hrát divadlo na Právnické fakultě, původně se mluvilo o antickém dramatu nebo díle s právnickou tématikou. Nakonec to ale dopadlo úplně jinak, když bylo přizváno liberecké Divadlo F. X. Šaldy (respektive „undergroundová“ odnož F. X. Kalby) a režisér Braňo Holiček. I když ve hře „Přísně tajné: Hrubá nemravnost (aneb jak Alan zachránil svět a narostly mu kozy)“ na právní otázky taky nakonec došlo.

Alan Turing nebyl jako dítě příliš populární. Jak by taky mohl, když byl matematik a navíc homosexuál. Za války rozluštil kód Enigma a tak „zachránil svět“. Po válce pracoval na vytvoření prvních počítačů. A myslíte, že mu někdo poděkoval? Upadl v nemilost, stačilo jedno vykonstruované obvinění a Alana odsoudili k hormonální léčbě homosexuality, po které mu narostla prsa. Tolik k příběhu.

Scénárista Dianiška a režisér Holiček látku zpracovali velice otevřeně. „Je to divadelní experiment, třeba v Ypsilonce by tohle neprošlo,“ řekl už dříve Holiček. Samozřejmě se objevila i otázka, jestli odvážné scény nejsou jen lacinou „honbu za senzací“. Ale jak se ukázalo, žádná obnažená scéna, žádný „ostrý slovník“ nejsou ve hře zbytečně. Všechno má svůj umělecký smysl. A jak řekl jeden z diváků – „Komu se to nelíbí, může jít na kašpárka.“

Na jevišti se střídali pouze 3 herci, celou produkci zajišťoval poměrně malý tým. Divadelníci věnovali tomuto hořkosladkému příběhu řadu přesčasů a probdělých nocí, na hře pracovali i ve volném čase. Zdá se, že se to vyplatilo – na celém představení bylo poznat, že to nikdo z přítomných nedělá „jenom z povinnosti,“ ale že do hry dává všechno.

Jak se jim líbilo v „Bazénu“? Byť se vyskytly drobné technické potíže (kupodivu nejtěžší prý bylo dostat do Bazénu vodu) celkově si prostor pochvalovali. Až na akustiku – hrálo se bez mikrofonů a hodinu a čtvrt překřikovat tak velký prostor, to dá zabrat i hlasivkám zkušených herců. Scénu doplňovaly vizuální efekty z dílny Richarda Loskota, což je jméno v oblasti vizuálního umění ne úplně neznámé.

Byť pořadatelé ze spolku Juristi počítali, že hra nemusí úplně vyhovovat většinovému vkusu, jsou rádi, že se jim podařilo akci uskutečnit. „Umělecký význam této hry na půdě Právnické fakulty dle našeho názoru skvěle vynikl. Dojemný příběh Alana Turinga, který ukázal dopad trestnosti homosexuality v relativně nedávné době, má stále důležitý význam,“ řekl pro UKáčko.cz pořadatel akce a předseda spolku Juristi Viktor Hatina.

Zbývá poslední otázka: Co na to diváci? Na představení jich dorazilo přes 200. Bazén byl zaplněn do posledního místa, diváci zabrali i schody a ochozy ve vyšších patrech. A vzhledem k několikaminutovému potlesku byli snad i spokojeni. Pochvaly od diváků se dočkalo i vedení fakulty, které se nebálo kontroverze a představení povolilo. Sám děkan koneckonců seděl v první řadě. Jen několik málo studentů kritizovalo „možná až zbytečnou vulgaritu“.

Pokud by chtěl někdo zajít na Hrubou nemravnost do „běžnéno“ divadla, má zatím smůlu. Představení na Právnické fakultě bylo na dlouhou dobu poslední. Jeden z herců totiž odjíždí do zahraničí a pro náročnost role ho nelze nahradit. Obnovené premiéry se tak diváci dočkají nejdříve na podzim 2012.