Myslíte si, že práce poslance a senátora je nenáročné nudné zaměstnání a k tomu ještě dobře placené? Nebo naopak zastáváte názor, že politika hýbe světem, a už dumáte nad svým volebním programem? Předtím, než začnete okolí přesvědčovat, že vy jste ta správná volba pro budoucnost, co takhle si nejdřív, vyzkoušet, jak to v Parlamentu chodí.

Dříve než se budete ucházet o jejich místo, zkuste, co je skutečnou náplní jejich práce
foto: Tomáš Vilím

Možností, jak se dozvědět něco více o práci v Parlamentu je několik. Pokud chcete být v přímém kontaktu s poslanci a senátory, tak se můžete obrátit na Občana v akci. Toto občanské sdružení totiž slibuje, že vám zajistí stáž u některého ze zákonodárců s ohledem na vaše zájmy. Po dobu osmi měsíců se stanete součástí jeho týmu, navštívíte vybrané instituce Evropské unie, zúčastníte se exkurze v Bruselu. Nevýhodou je, že musíte zaplatit poplatek ve výši 10 000 Kč a jelikož je celá tato stáž neplacená, odpadá vám možnost uhradit si poplatek ze mzdy.

Další variantou je stáž v Parlamentním institutu. V rámci projektu, který probíhá již čtvrtým rokem, dostane 10 – 12 studentů šanci seznámit se s prací, která stojí jakoby v pozadí. Jeho úkolem je totiž zejména vědecká a školící činnost. Na základě požadavků poslanců nebo orgánů Sněmovny zpracovává analýzy z oblasti ústavního práva nebo zahraniční legislativy. Součástí je také Informační středisko Poslanecké sněmovny, jehož úkolem je přiblížit dění ve Sněmovně všem zájemcům z řad široké veřejnosti.

Každý semestr se tak studenti Filozofické fakulty, Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické v Praze mohou v rámci svých fakult do programu přihlásit. Například na právnické fakultě má letos premiéru výběrový předmět Parlament ČR: Teorie a praxe, který je určen pro studenty 2. a vyšších ročníků. Studentům se střídají přednášky s prací v Parlamentním institutu, při které tak mohou využít nabyté teoretické znalosti. Protože zájmy a zaměření studentů jsou různé, nemusí se například student politologie obávat, že dostane za úkol projekt zaměřený na ekonomickou analýzu. Ředitelka Parlamentního institutu Jindřiška Syllová k tomu dodává: „Snažíme se studentům maximálně vycházet vstříc a umísťujeme je podle dohody k pracovníkovi, se kterým budou spolupracovat. Je to takový jejich průvodce, na kterého se mohou obrátit a který jim poradí. Proto i naše kapacitní možnosti jsou omezené počtem našich zaměstnanců a poptávce se snažíme vyhovět alespoň tak, že stáže jsou většinou tříměsíční, aby si práci u nás mohlo vyzkoušet více studentů.“

Co však je náplní takové parlamentní stáže, zda-li existují i jiné možnosti, jak se seznámit s prací v Parlamentu, a nejen o tom jsem si povídala s politologem a absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy – Janem Kubáčkem.

Během studia politologie jste absolvoval dokonce dvě parlamentní stáže. Co Vás k tomu vedlo?
Česká politologie má velmi ráda teorie a speciálně Univerzita Karlova s oblibou zůstává ve školních učebnách. Praxi totiž považuje za nebezpečnou, podezřelou, nevyzpytatelnou a navíc kazící teorii. Protože jsem to ale neviděl stejně a měl jsem chuť poznat i politickou praxi, začal jsem oslovovat poslance s žádostí o stáž. Nabídl jsem se jim, že mám politologickou zkušenost, studuji, nemám nároky na jejich zvláštní časovou přípravu. Připojil jsem, že mě zajímá ta reálná náplň, politický rytmus, že bych se rád podílel na pracovní agendě. Měl jsem tak příležitost zažít všechny úrovně Poslanecké sněmovny.

A proč tedy druhá stáž, copak jedna nestačí?
Ústav politologie Filozofické fakulty UK nabízel stáž v Parlamentním institutu. A mě napadlo, že by možná bylo dobré nasát zkušenosti i z druhé strany. Poznal jsem už rytmus poslanecko-senátorský a nyní se nabízela možnost rozkrýt tu analytickou úroveň českého Parlamentu, proto jsem se rozhodl pro Parlamentní institut. Zajímalo mě, co se řeší, jakou kvalitu má tato instituce, jestli je Parlamentu vůbec ku pomoci.

Co jste tedy o práci v Parlamentním institutu zjistil?
Musím říct, že mě velmi překvapilo, jak moc je to profesionální instituce, že je velmi funkční a že je někdy doslova zavalena poměrně kvalifikovanými požadavky českých poslanců a senátorů. Musím jednoznačně říct, že této zkušenosti rozhodně nelituji, naopak ji každému doporučuji.

Někdy o velkou akci nezavadíte a jindy zase jedna přelomová událost vytlačuje další

Jak konkrétně taková práce v Parlamentním institutu vypadá?
Na začátku se řekne, co studujete, co vás baví, zajímá a následně se vás snaží spojit s nějakou specializací. V Parlamentním institutu máte různé úseky – analytický, pro styk s veřejností,…

Tady při práci nepotkáte poslance ani senátora. Přijde vám od něj žádost, co by potřeboval zpracovat, například ve vztahu ke svému navrhovanému zákonu, k Evropské unii, k legislativě sousedních zemí, a tím veškerý kontakt se zákonodárcem skončí. A supervizor, ke kterému jste přiděleni, vám potom pomůže se zpracováním. Upozorní, na co nezapomenout, dát důraz, jak to zpřehlednit a podobně.

Dveře Parlamentu ČR nejsou otevřené jen pro poslance a senátory
foto: Tomáš Vilím

Náplní stáže je zpracování řešerší, komparativní analýzy…?
Nejen to. Jde zejména o rozbory cizí legislativy, volebního chování, rozbor volebních systémů, legislativních procesů, volebních zvyklostí a mnoho dalšího. Možná si řeknete úředničina, ale na podobě, jak kvalitně to odvedete, záleží. Od toho se mnohdy odvíjí i aktivita daného poslance či senátora. Váš výstup musí být hutný, ale stručný. Navíc když to zjednoduším, čím je přehlednější, logičtější, sofistikovanější, tím větší máte šanci, že ten názor uslyšíte z úst poslance nebo senátora, či se dokonce může objevit v podobě zákona.

V kterém ročníku si myslíte, že je vhodné se hlásit?
Rozumím tomu, že někdo může být politicky zběhlý, mít politický rozhled a zkušenosti, pak je pro něj zajímavý už třeba druhý ročník. Ale z vlastní zkušenosti bych doporučoval si nejdříve projít předměty, nebo materiály o zvyklostech politického a ústavního systému České republiky. Nastudovat si legislativní proces, zvyklosti zasedání výborů a pak to teprve vyzkoušet. Bez toho si totiž zbytečně tlučete nos. Lepší vědět, do čeho jdete a vyhnout se zbytečným chybám a omylům. Když budete dobří, může o vás projevit zájem Parlamentní institut, Senát, Poslanecká sněmovna, případně nějaká politická strana nebo státní instituce.

Někteří poslanci a senátoři jsou pracovitější než to vypadá z médií

Kdybyste měl srovnat obě stáže, která pro vás byla přínosnější?
Chcete-li být hodně teoretický a věnovat se například právničině nebo administrativě institucí, tak je vhodným Parlamentní institut. Na druhou stranu, chcete- li se věnovat politické psychologii, politické sociologii, politologii, politické analýze, tak jednoznačně doporučuji stáže u poslanců nebo senátorů. Tam pochopíte jejich rytmus, jejich hodnoty, slabiny, ale i silná místa. Objevíte mnohé jinotaje jejich práce. Je to o tom, co více preferujete.Toužíte-li po praxi, oslovte senátora, poslance či europoslance. Jestli vítáte více teorie, zajímají vás instituce a jejich náplň, logika procedury, pak je výhodou Parlamentní institut nebo vnitřní oddělení komor. Ohledně stáže můžete oslovit Kancelář Senátu, Kancelář Poslanecké sněmovny, či jejich jednotlivé úseky.

V rámci stáže je možnost podívat se například na zasedání výborů. Jak se ale poslanci a senátoři ke stážistům chovají, nezavírají před nimi lidově řečeno dveře?
Pokud se neřeší nějaké zásadní politikum, tak vás pustí hodně daleko. Do výborů, do dílčích zasedání, nepustí vás samozřejmě do vyšetřovacích komisí nebo k politickým jednáním, protože logicky nemáte politický mandát. Ale výbory – tam je to mnohdy detailní a dozvíte se o politice hodně. Když to shrnu, tak stejně nejpolitičtějšími místy jsou kanceláře zákonodárců, tam velmi často vznikají citlivé finesy politiky, a tam vás pustí, protože to je místo, kde vykonáváte stáž. A zažil jsem velmi erudované stážisty, kteří seděli při velmi detailních jednáních, protože byli tak dobří, že s nimi začaly ty subjekty počítat, a přibraly je do svého týmu.

Podle ředitelky Parlamentního institutu se vám po absolvování stáže kompletně změní pohled na Parlament, je to pravda?
Rozhodně. Začnete si ho vážit, pochopíte jeho logiku, potřeby a zvyklosti. Zjistíte, že je to práce jako každá jiná a že v reálu není pouze taková, jak ji ukazují televizní kamery – rozhádané politiky, kteří se do práce chodí vyspat a přečíst si noviny. Je tam řada pracovitých lidí, kteří svoji práci dělají dobře a jsou profesionálové ve svém oboru. Ale bohužel není ochota ukázat i tuhle stránku. Znám poslance a senátory, kteří, když je problém, tak chodí do práce v šest hodin ráno a odcházejí v pozdních nočních hodinách, někteří občas i ve svých kancelářích přespávají. Je mi líto, že existují zákonodárci, kteří jim kazí pověst.

Každému bych doporučoval, aby se na pár hodin praxe účastnil, zejména těm nespokojeným občanům bych přál strávit týden s poslancem či senátorem. Tím, že tyhle instituce odsoudíte, rezignujete na zájem o politiku, své hodnocení a výběr politiků, tak tento prostor přenecháváte lobbistům a těm mnohdy pasivní, líní politici naprosto vyhovují. Proto myslím, že stáž je výborná zkušenost, po které budete vnímat politické problémy citlivěji. Navíc vás posune dál jak v oboru právním, politologickém nebo i public relations.

Vystudoval politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během studia absolvoval parlamentní praxi v Poslanecké sněmovně PČR a stáž v Parlamentním institutu. Čestný předseda politologického sdružení POLIS a člen redakční rady časopisu pro politické a společenské vědy SOCIETAS. V současnosti spolupracuje například s Českou televizí nebo servery Aktuálně a iHNed, kde poskytuje komentáře k aktuálním politickým problémům. V rámci pedagogické činnosti vyučuje na několika českých vysokých a vyšších odborných školách a dále působí jako lektor a odborný školitel.