Nábytek, který na koleji zažili ještě naši rodiče a už tehdy byl starý, společné sociální zařízení na patře, nevybavená kuchyňka a okna, kterými táhne. Taková je realita velké části kolejí UK. Jak by měla vypadat změna a proč vedení kolejí nemá žádnou dlouhodobou vizi? O tom jsme se bavili se členem Rady KaM Richardem Chudobou.

V jakém stavu jsou podle Vás koleje UK?

Koleje jsou teď ve stavu, kdy spíš chátrají. Údržba mi přijde dosti chaotická. Ne vždy se prostředky vynakládají efektivně s tím, že by byla nějaká vize, že teď uděláme tohle, abychom příští rok mohli opravit tamto a nakonec by z toho byla slušná kolej.

Tu vizi by mělo mít na starosti vedení Kolejí a menz (KaM). Mě velice překvapilo, že KaM nemají žádný dlouhodobý záměr. Ředitel, pan Bém (dnes už bývalý ředitel, tento rozhovor vznikl ještě před jeho odvoláním, pozn.red.), to dostal od Rady za úkol. Zatím nám ale návrh dlouhodobé vize nepředložil

Předložil něco, co se ani konceptem nazývat nedá a je potřeba to zgruntu předělat. Z mého pohledu to, co bylo předloženo, není dlouhodobý záměr, protože to nesplňuje očekávání.

Mohli bychom například v dlouhodobém plánu říct, že kompletně zrekonstruujeme jednu kolej a nabídneme ji za dražší peníze. Určitě existují bohatší studenti, kteří si raději připlatí za komfort. Budeme tedy tuto kolej směřovat tímto směrem. Jenže v reálu se radši někde nabílí strop, protože nám tady zbyl milion.

Proč neexistuje dlouhodobý záměr?

Ředitel Kolejí a menz se vyjádřil, je to i v zápise ze zasedání Rady, že on dlouhodobý záměr nepotřebuje, když má Radu. Obecně to na mě špatně působí a nelíbí se mi to, že Rada musí na vedení naléhat, aby si uvědomilo, že je potřeba něco se stavem kolejí dělat.

Kdo řídí opravy kolejí?

Větší opravy jsou řízeny centrálně, například když se opravují výtahy. Možností, jak shánět peníze, jsou také granty od ministerstva školství. Potom se schvaluje a připravuje rozpočet a každá správa by měla připravit plán, co by se mělo realizovat a vedení to poté seškrtá.

Když jsme to začali řešit do detailu, tak jsem zjistil, že plán oprav je hrubě orientační a peníze nakonec nejsou vynakládány takovým způsobem, jak by měly být. Dělají se najednou huráakce a peníze se ztrácejí. Z mého pohledu se peníze utrácejí bez rozmyslu, to znamená bez dlouhodobého rozmyslu.

Jak by se podle Vás mělo postupovat?

První věc je, že by se měly změnit personální náklady. Na Kolejích a menzách je přezaměstnáno. Je tam spousta pracovníků, kteří nejsou adekvátně vytížení. Z toho důvodu Rada už ponoukla pana ředitele k personálnímu auditu. Jaké budou výsledky, to nám pan ředitel odmítl sdělit, protože prý podle předpisů nemusí. Druhá věc je, jak zabránit neefektivnímu vynakládání peněz.

Já mám zkušenosti z Rakouska, byl jsem tam dvakrát na stáži ve Štýrském Hradci a ve Vídni. Tam to na kolejích funguje formou „studentenwerk“. O koleje se hodně starají studenti. Nefunguje tam nic jako vrátnice, je tam denní vrátný, který řeší provozní věci, jinak má student normálně klíče od koleje. Když tam není vrátný, tak je kolej zamčená. Opačný extrém je Slovensko, kde musí být přes noc na koleji dva vrátní.

Jak byste si konkrétně představoval dlouhodobý záměr rozvoje kolejí?

Dlouhodobý záměr by se měl vytvářet na pět let a postupně by se měl aktualizovat. Po průběžných aktualizacích by mohl vydržet až deset let. Za deset let už bude společnost vypadat jinak, těžko říct jaká bude situace ohledně bydlení v Praze a kolik bude studentů. Před deseti lety byty v Praze nebyly, teď je spoustu „ležáků“, které se developeři snaží prodat. Za deset let se dají koleje alespoň z části dotáhnout na západoevropský standard.

Koleje mají asi 13 000 lůžek, je otázka, kolik se toho za tu dobu stihne udělat. Na čem se dá rozhodně zapracovat, je firemní kultura. Co by mělo být také bez problémů, je poskytnout pokoj na celou dobu studia s tím, že si student bude moci zařídit pokoj. Když se nám podaří získat takových 40 milionů na rekonstrukce pokojů, dá to 80 zrekonstruovaných pokojů ročně. Za deset let to bude 800, což je 20 % ubytovací kapacity. Není to mnoho, ale alespoň něco.

Jaké jsou nynější pravomoci Rady KaM?

Kolejní rada teď nemůže prakticky nic. Rada dává pouze podněty vedení koleje a vyjadřuje se k různým záležitostem, zda se na koleji může konat nějaká akce, nebo ne a podobně. Více zasahovat do chodu koleje nemůže.

Budeme se bavit o právní úpravě. Jedním z řešení je, že rekonstrukce bude vykonávat Rada Kolejí a menz, která je bude delegovat na jednotlivé kolejní rady. Kolejní rada si pak může jednoduše ohlídat, jestli byla na zakázku udělaná regulérní poptávka a skutečně se vybrala nejvýhodnější nabídka a ne firma, která má konexe na někoho z Kolejí a menz.

Kdy by mohlo dojít k prvním změnám?

Na dlouhodobém záměru se musí dohodnout Rada s vedením. Doufám, že se dohodneme. V dubnu by se na jeho základě měl projednávat rozpočet. A v červnu by měly být legislativně podloženy kontrolní pravomoci Rady. Od příštího akademického roku už by mohly koleje někam začít směřovat, ke standardu západní Evropy.

Jak hodnotíte jednotlivé koleje?

Slušná kolej je Kajetánka a kolej 17. listopadu. Ta má ovšem nevýhodu lokace, protože v okolí nic není a teď tam bude městský okruh. Koleje Jižní Město, ty jsou proslulé večírky, je tam buňkový systém. Kolej Budeč, to je takový starý činžák, který by potřeboval vyměnit okna a další úpravy. Švehlova kolej je chráněná památka postavená ve stylu kubismu, zde musí všechny úpravy povolit památkáři.

Na těch lepších kolejích spíš lidi štve, jak se s nimi jedná. Nedávno například vydal ředitel přes nesouhlas grémia nařízení, že pokud návštěva přetrvá na koleji přes půlnoc, musí si zažádat o ložní prádlo, a to i kdyby tam třeba vůbec nechtěla přespat. Takovýchto návštěv je pak povoleno maximálně šest měsíčně.

Mně to přijde jako podmínky ve vězení. Je to absurdní a chápu to jako důvod, proč mohou lidi odejít do privátu, aby nemuseli řešit takové buzerace. K tomu se ještě přičte žalostné vybavení, sociální zařízení na chodbě, kuchyň naprosto nevybavená, pod okny táhne. Nerudný vrátný už jenom podtrhne atmosféru.

Jaké jsou podle Vás silné a slabé stránky kolejí?

Nejsilnější stránka kolejí je, že studenti mohou být pohromadě. Sociální stránka věci, že je s kým zajít na pivo, s kým se učit. Ten studentský život. Na rakouských kolejích mají například „partyraum“ – místnost, kde se dají pořádat večírky, aby nebyli rušeni ostatní studenti. To je silná stránka kolejí a menz, která se dá využít.

Další výhodou je, že se student může na dva měsíce vystěhovat. Když má člověk privát, tak něco takového nepřipadá v úvahu. To o ten privát prostě přijde a další rok si musí shánět nový.

Mezi slabé stránky patří z mého pohledu vybavení kolejí, absence dlouhodobého záměru a firemní kultura. Se studentem se stále nejedná jako s klientem, který nese peníze. Ty slabé stránky to chce jednoznačně zlepšit, jednoznačně na nich zapracovat. Kolejné není zas tak malé – student by za to měl dostávat adekvátní služby a personál by se k němu měl chovat adekvátně uctivě.

Koleje a menzy

Koleje a menzy jsou účelovým zařízením Univerzity Karlovy. Jejich roční obrat je 500 milionů korun. Podle posledních údajů za rok 2010 provoz kolejí stál 392 milionů, z toho 275 milionů zaplatili studenti a po započtení dalších příjmů koleje skončily v mírném zisku. Provoz menz stál 108 milionů, z toho jen 34 milionů tvořila útrata studentů a ztráta činila přes 2 miliony korun.

V čele KaM stojí ředitel, donedávna jím byl Mojmír Bém, kvůli dlouhodobé kritice ze strany Rady KaM i studentů ho rektor odvolal a nyní je dočasně řídí Jaromír Fix. KaM spravují 21 kolejí (13 v Praze, 3 v Plzni, 3 v Hradci Králové a 2 v Brandýse nad Labem) a 15 menz či výdejen jídla.

Na kolejích bydlí přibližně 12 000 studentů, v létě jen třetina. Průměrná obsazenost je 75 %. Ceny ubytování pro studenty se pohybují od 1507 korun (v pětilůžkovém pokoji v koleji Na Větrníku) po 5417 korun (v samostatném pokoji se záchodem na Jednotě). Většina studentů platí za bydlení na koleji necelé 3000 korun.

Koleje UK v Praze