Filozofická fakulta představila novou knihu s názvem „Tato fakulta bude rudá!“, jež na základě rozhovorů a dobových dokumentů mapuje čtyřicetileté období komunismu na katedře české literatury.

Na středeční prezentaci knihy se sešli představitelé Filozofické fakulty, studenti a především pamětníci z řad pedagogů, kteří na katedře v té době působili. Tato fakulta bude rudá! je dílem, jež se poutavou a čtivou frmou vypořádává s událostmi, které se na katedře děly.

Večerem provázel vydavatel knihy a zároveň absolvent Filozofické fakulty Filip Tomáš. Mezi řečníky se kromě Jiřího Holého představili také rektor UK Václav Hampl, spoluautorka knihy a držitelka letošní Ceny Jana Opletala Katka Volná, proděkan FF Jiří Gregor a ředitel Ústavu české literatury a literární vědy Jan Wiendl. Program zpestřovala hudební vystoupení písničkáře Jiřího Dědečka.

Fotogalerie

„Napsat tuto knihu bylo stále naléhavější“

„Málokterá fakulta byla komunistickou minulostí zasažena tak silně,“ uvedl autor knihy profesor Jiří Holý důvod, proč se rozhodl temnou minulost rozkrývat. Autoři původně neplánovali tak rozsáhlou publikaci, jaká nakonec vznikla. Kniha obsahuje 18 rozhovorů. Mimo to je doplněna výňatky z dobových učebnic a skript, zápisy ze schůzí a některými dalšími dokumenty, které dokreslují samotné výpovědi aktérů. Práce na realizaci projektu trvala zhruba rok a půl.

„Myšlenka vznikla už dávno, ale tehdy jsem si neuvědomoval její naléhavost,“ přiznal profesor Holý. Při výzkumu využíval se svým týmem metodu orální historie. „Oslovili jsme všechny učitele, kteří zde v období 1948–89 učili, třetina jich však spolupráci odmítla nebo rozhovory neautorizovala,“ dodává Holý. Účelem knihy bylo zmapovat situaci, která tehdy na katedře byla. Jak ale Holý zdůraznil, nechtěli autoři knihy události kádrovat a zdůrazňovat represe.

„Považuji za nesmírně přínosné, že tato fakulta je schopna reflexe a sebereflexe, je to jedna z mála fakult, která se o svou nedávnou minulostí zajímá,“ pochvaloval projekt Jiří Gregor. Profesor Holý není první, kde se pokusil zmapovat minulost katedry. Dřívější pokusy však nedopadly zdárně. „Ostatní si na tom vylámali zuby, až přišel Jiří Holý, který projekt zachránil,“ uvedl Wiendl.

Ne všichni jsou ochotni o minulosti mluvit

„Učinili jsme jeden z prvních kroků a doufám, že budou následovat další,“ vyjádřil své přání profesor Holý. K tomu se přidali i představitelé Filozofické fakulty. Jan Wiendl „hodil rukavici“ všem, kteří by se chtěli do podobného projektu pustit a stejně jako profesor Holý zmapovat minulost na jednotlivých katedrách. „Bylo by dobré, kdyby vznikla série takovýchto knih. Vznikl by pramen, který by měl dalekosáhlé důsledky na přemýšlení o naší minulosti a současnosti,“ uvedl Wiendl.

Spoluautorka Katka Volná má v tomto ohledu spíše skeptičtější názor. „Je hrozně těžké najít lidi, kteří jsou ochotni o minulosti mluvit,“ vysvětlila své obavy. Dodává, že někteří lidé nemají zájem na tom, aby se do minulosti šťouralo. Výzkum takového rozsahu však není jednoduchý, náročná je hlavně časová stránka. Není proto zatím jasné, zda na projekt odhalování vlastní minulosti navážou i další katedry.

Čtěte také

• Filozofická fakulta rozkrývá svou komunistickou minulost
• Kniha o normalizaci na FF je na světě
• Katka Volná: Mluvit o normalizaci FF bylo tabu