Ekonom Martin Gregor: Školné? Včera bylo pozdě!

8. 5. 2008 Autor: Rubrika: Názory 12 komentářů

V zemi, kde průměrná hypotéka převyšuje 2 miliony korun, kde se banky předcházejí v poskytování půjček bez zajištění, kde studentská konta jsou klasickým marketingovým trhákem, člověka zaráží, že školné je tak kontroverzní téma.

Existuje přitom v segmentu soukromých škol, kde funguje výborně – ceny jsou stabilní a odrážejí rozdíly v kvalitě, poptávka vysoká a problémy se zadlužením studentů prakticky nulové. Konkurence lépe financovaných soukromých škol naopak tlačí veřejné školy ke třem neblahým strategiím: explozi normativních studentů a degradaci diplomů, regulaci (resp. žalobnictví) skrze akreditační řízení a nakonec honění virtuálních „vědeckých“ výstupů s cílem urvat si z omezeného koláče vědy a výzkumu. Všechny tři postupy jsou z jejich hlediska racionální, z pohledu vzdělávací a vědecké politiky ale naprosto katastrofální.

Čtěte související článek, názor Jana Dlaska z FF UK:
Odložené školné: ne pro špinavý zisk

Absence školného znamená, že není možné nechat si zaplatit za dobré vzdělání. Fakulty na podfinancování reagují expanzí ryze neakademických oborů typu „marketingová komunikace a PR“, nejlépe v podobě virtuálního dálkového studia. Dále se snaží regulovat vstup na trh skrze samoděržaví s názvem Akreditační komise, které předstírá, že má lepší tržní informace o oborech nežli ostatní tržní hráči. Mnozí členové této komise přitom ve svých oborech nemají ani výsledky, které by je na prestižních školách v zahraničí opravňovaly k doktorskému titulu. Pokusy zalátovat díry v rozpočtu se dále řeší tím, že členové fakult suplují neexistující (protože drahou) administrativu, k tomu píšou bezcenné příspěvky do nečtených a nepoužitelných sborníčků, a ty se lživě nazvou monografiemi, aby za ně bylo více peněz.

Školné by pomohlo veřejným školám a výrazně by neublížilo ani samotným studentům. Za příklad si vezmu náš Institut ekonomických studií FSV UK. Naše čisté příjmy na studenta činí 14 549 Kč, z čehož platíme téměř vše kromě budovy a souboru různě kvalitních administrativních služeb. Školné ve výši 30 000 Kč by přineslo zdvojnásobení příjmů, a to i po odečtení desátků směrem k univerzitě a fakultě. Samozřejmě dvakrát vyšší suma by razantně změnila celé fungování. Co by se stalo na straně poptávky? Pro partnerskou dvojici, která studuje pět let, by šlo o zátěž 300 000 Kč, což pro ilustraci odpovídá meziročnímu nárůstu ceny nové nemovitosti 3+1 v Praze či blízkém okolí v posledních třech letech. Z hlediska celoživotních příjmů a celoživotních investic jde o položky sice ne zanedbatelné, rozhodně ale zvládnutelné.

Otázkou je, proč namísto školného nezvýšit školám normativní platbu. V prvé řadě jde o akademickou debatu – zvýšení nenastane, protože akademici nejsou dostatečně asertivní na to, aby začali vyvíjet jakýkoli nátlak na politiky. Neřešil by se problém neodměňování kvalitních oborů, ba naopak; ze zvýšení normativu by nejvíce tyly masové školy a není vyloučeno, že by se navíc oslabilo financování skrze vědecké výsledky. Za třetí, školy se musejí konečně už naučit pohybovat se v tržním prostředí. Musejí si najít svoji ideální „corporate governance“, která nebude odpovídat ryze konzervativním zájmům. Už i v Rusku řídí univerzity správní rady, ne děkan volený členy fakulty a studenty, který se pak stává loutkou etablovaných skupin.

Stát se svoji současnou politikou zákazu školného od kvalitních veřejných škol chce, aby produkovaly mezinárodně uplatnitelné absolventy a mezinárodní výsledky a aby současně odměňovaly své zaměstnance na úrovni odpovídající rozvojovým zemím. To je perpetuum mobile. Elegantní a přímá cesta, jak odměnit kvalitu, je nechat ji ohodnotit studenty a absolventy, nikoli zástupem byrokratů. Osobně jsem ale skeptik – politikům, byrokracii a konzervativní části akademie status quo vyhovuje a progresivní akademici neprotestují – buď mlčí anebo jsou už dávno s rodinami v zahraničí.

Martin GregorPhDr. Martin Gregor, Ph.D.
Autor působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Zabývá se mimo jiné ekonomií veřejného sektoru.



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.