Pamětní místo na Albertově bylo 17.listopadu otevřeno jen příznivcům prezidenta a Bloku proti islámu. Většina studentů se tam snažila dostat marně. Po domluvě s policií byli na místo připuštěni pouze rektor, děkani albertovských fakult a hrstka studentů. Událost vyvolala vlnu kritiky.

Plánovaný pietní akt Akademického senátu Přírodovědecké fakulty ohlášený na jedenáctou hodinu se nemohl uskutečnit. Na místě už před touto hodinou stály zátarasy a policejní ochrana kvůli ohlášené účasti prezidenta Miloše Zemana a demonstraci Bloku proti Islámu, která měla začít o dvě hodiny později.

Studenti s rektorem se nejprve snažili k památníku dostat zezadu. „Policisté nám doporučili, že pokud se na místo chceme dostat, musíme celé místo obejít a jít zepředu,“ popsal na svém facebookovém profilu Daniel Ort.

Tam se ale situace opakovala, opět studenty čekaly zábrany. Ochranka, která argumentovala bezpečnostními opatřeními, později nechala projít k pamětní desce rektora v doprovodu několika studentů, za které se zaručil.

„Jsme si vědomi, že bezpečnostní opatření jsou v dnešní době nevyhnutelná. Šlo by možná pochopit, kdyby byl prostor zcela uzavřen po celou dobu návštěvy hostů vyžadujících speciální ochranu. Upozorňujeme však, že nedlouho poté, co bylo studentům zabráněno ve vstupu k památníku, se prostor otevřel pro skupinky příznivců pana prezidenta,“ uvedl jménem studentů Přírodovědecké fakulty Jan Kříž.

Přitom sami studenti Přírodovědecké fakulty již několik dní před 17. listopadem vyzývali k tomu, aby účastníci pietního aktu nenarušovali plánované akce a vyvarovali se konfliktů.

Příznivce Miloše Zemana a účastníky demonstrace policisté později na místo pustili bez problému. Otázkou zůstává, jakým způsobem ochranka rozlišovala, koho vpustí a kdo zůstane za mantinely.

Průběh událostí na Albertově kritizují studenti, akademici i politici

„Se studenty bylo zacházeno jako s vetřelci a skupinka asi dvaceti studentů nesměla přejít dvacetimetrovou vzdálenost k pamětní desce s nápisem „Kdo, když ne my, kdy, když ne teď“. K pamětní desce s heslem, se kterým se jim 17. listopadu 1989 podařilo nastartovat listopadovou revoluci. Studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu. To se v příštím roce nesmí stát,“ napsal ve středečním prohlášení Bohuslav Gaš, děkan Přírodovědecké fakulty. Celé vyjádření děkana čtěte zde.

Sám rektor Tomáš Zima později uvedl, jak ho skutečnost, že poctu odkazu 17. listopadu 1989 mohlo vzdát jen několik málo studentů a učitelů, naplňuje nejen smutkem, ale i rozhořčením. Znechucení nad tím, že studentům na úkor extremistických skupin bylo znemožněno uctít památku těm, kteří byli na jejich místě v roce 1939 i 1989 vyjádřila ve svém prohlášení i Filozofická fakulta UK.

Reagovali také politici, například předseda ODS Petr Fiala, bývalý rektor Masarykovy univerzity na svém Twitteru zveřejnil: „Nevpustit studenty zapálit svíčky k pamětní desce je dalším pošlapáním Listopadu 89. Pokud to pořadatelé neví, tak dnes mj. slavíme svobodu.“

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček celou situaci okomentoval jako pokus studentů o zviditelnění.„Skupinka studentů mohla položit kytičku na Albertově kdykoliv mimo předem ohlášené shromáždění,“ vyjádřil se Ovčáček.

Několik studentů již v úterý začalo plánovat vlastní uctění památky 17. listopadu a setkali se s velkou odezvou. Uskuteční se v neděli 22. listopadu od 15 hodin, a to právě u pamětní desky na Albertově. Akce se koná za podpory rektora Zimy.

Eliška Mainclová