Kam jsme došli za dvacet let od sametové revoluce? Co je třeba v naší společnosti ještě napravit? Na tyto otázky se snažili ve středu odpovědět účastníci textové dílny pořádané iniciativou Inventura demokracie.

„Víte, já nevím, co to ten konzum vlastně je.“ „A když nevíte, co je to konzum, co si představujete pod pojmem spravedlnost?“ „No vidíte, s tímhle slovem mám taky problém.“ Nejen takové myšlenky zazněly během prvního setkání.

Akce, která bude probíhat celý semestr, má za cíl připravit společné prohlášení, jímž by studenti u příležitosti dvacátého výročí 17. listopadu oslovili veřejnost a politiky.

„Letos máme jedinečnou příležitost zveřejnit své názory a dát najevo, že nejsme plně spokojeni se stavem naší demokracie. V atmosféře oslav dvaceti let od událostí listopadu 1989 máme šanci, že budou studenti slyšet více, než obvykle,“ vysvětluje pozadí akce jeden ze zakladatelů iniciativy Inventura demokracie Lukáš Tóth.

Práce na samotném prohlášení jsou ale ještě na začátku. Právě na jeho podobě se měli shodnout studenti, kteří ve středu přišli do auly Filozofické fakulty. Asi 40 diskutujících se snažilo najít nejpalčivější problémy naší demokracie, na které by chtěli upozornit. Nakonec se shodli na čtyřech okruzích – Role České republiky ve světě, Poznávání minulosti, Přístup ke vzdělání a Nezájem o věci veřejné, potažmo o demokracii vůbec.

Do debaty se ale zapojilo i několik starších účastníků. Upozornili na to, že by studenti v prohlášení k 17. listopadu neměli jen kritizovat stávající poměry, ale zkusit nastínit i možná východiska.

Rozhodne diskuze, ne hlasování

„Pro nás je důležité, že jsme k výsledku došli přirozenou diskuzí a nemuselo se o ničem hlasovat a jít tak přímo proti něčímu názoru. Uvítali bychom ale, kdyby se na prohlášení podílelo víc studentů,“ formulovala asi největší slabinu debaty jedna z moderátorek Barbora Hartigová.

Poloprázdná aula FF ale jen upozornila na to, že nezájem o veřejné dění má mezi nedostatky demokracie, na které chtějí studenti upozornit, zcela oprávněné místo.

„Ukázalo se, že studenti mají zájem, aby se tyto problémy dostaly do veřejné diskuze. To je to hlavní“, říká Lukáš Tóth.

Za hlavní cíl Inventury demokracie považuje nabídnout diskuzní platformu těm, kteří se zajímají o politiku a veřejný život. „A jestli získá naše prohlášení alespoň stejnou mediální pozornost, jako se to podařilo projektu Dejte nám dárek k narozeninám, dozví se o těchto názorech i veřejnost,“ zdůrazňuje Tóth.

Diskutovat budou i Rupnik a Albrightová

Texty k jednotlivým bodům budou vznikat na textových dílnách, které Inventura demokracie organizuje v průběhu dubna a května. První z nich, ve středu 1. dubna, bude věnována obrazu České republiky v zahraničí.

Hotové texty budou čteny před jednotlivými debatami z cyklu, který proběhne v listopadu. Na něm se k jednotlivým tématům budou vyjadřovat hosté, kteří se jimi zabývají, nebo s nimi mají hlubší zkušenost. Účast na debatách už přislíbil Jacques Rupnik, iniciativa jedná i s Madeleine Albrightovou či Markusem Meckelem.

Kdy budou další debaty?

Textové dílny se konají 1. dubna, 15. dubna, 29. dubna a 13. května vždy od 19:30 v aule č. 131 v hlavní budově Filozofické fakulty. O debatách bude Ukáčko průběžně informovat.

Anketa: Která z myšlenek, které se v debatě probíraly, ti přijde nejdůležitější a neměla by ve studentském prohlášení k 17. listopadu chybět?

Jakub Kajtman, Fakulta sociálních věd UK

Pro mě jsou to „křehká demokracie“ a „nezájem o veřejné dění“, protože ty přesně splňují heslo „inventura demokracie“, kvůli kterému jsme se tu sešli.

Barbora Hartigová, Filozofická fakulta, Inventura demokracie

Mně připadá velmi důležité téma „křehká demokracie“. Příliš spoléháme na to, že za nás demokracii budou dělat instituce. Nikdo to asi nepřizná, ale jde nám vlastně víc o blahobyt a materiální zájmy než o svobodu a lidská práva. Slyšíme na jednoduchá líbivá hesla, do složitějších úvah o společenském dění se chce jen málokomu. Po 20 letech demokracie ještě neumíme být opravdovými demokraty.

Libor Dušek, Právnická fakulta

Pro mě je nejdůležitější „nezájem o věci veřejné“, protože to je problém, kterým se sám dlouhodobě zabývám. V souvislosti s výročím sametové revoluce je to rozhodně nejpalčivější z problémů, o kterých jsme se bavili.

Lucie, Přírodovědecká fakulta

Z mého pohledu je to postřeh k tématu „reflexe komunistické minulosti“ o tom, že nemáme tušení, do jaké míry nás ovlivňuje fakt, že nás vychovávají a učí lidé, kteří za komunismu vyrostli a sami v něm byli vychováváni.

Lukáš Tóth, Filozofická fakulta, Fakulta sociálních věd, Inventura demokracie

Nedokážu určit, který z těch problémů je nejdůležitější. Mně je nejbližší téma „obraz České republiky v zahraničí“, ale nejdůležitější je najít mezi všemi těmi tématy nějakou spojovací linku, která bude prohlášení držet pohromadě.