Studenti se mohou zapojit do boje za lidská práva

2. 3. 2014 Autor: Rubrika: Studentský život žádné komentáře

Studenti v Pražské univerzitní skupině Amnesty International (PUSA) podporují nespravedlivě odsouzené vězně, scházejí se na zajímavých diskuzích i filmových projekcích s významnými osobnostmi.

Když loni v listopadu PUSA organizovala Íránský večer s promítáním filmu Persepolis a následnou diskuzí s Íránci žijícími v Praze, dorazilo do kavárny Soutterain více lidí, než mohla kapacita prostoru pohodlně pojmout. Romský týden, již pravidelná listopadová původní akce PUSY, nabídl koncerty i debaty, hovořilo se například o tom, jak jsou Romové zobrazováni v médiích.

V prosinci se PUSA každoročně zapojuje do celosvětové akce Maraton psaní dopisů, který spojuje s celovečerní akcí doprovázenou doplňkovým programem a koncerty. Na posledním maratonu před dvěma měsíci si návštěvníci mohli prohlédnout výstavu fotek z Tibetu a poslechnout si tibetskou pohádku z úst Miroslava Pošty, překladatele pohádek z češtiny a tibetštiny a obráceně a především napsat dopisy na podporu tří vybraných případů bezpráví z Etiopie, Mexika a Nigérie.

PUSA přitahuje především studenty práv, politologie a dalších společensko-vědních a humanitních oborů, ale účastní se i studenti z exaktně založených fakult, kolegové z ČVUT, občas i středoškoláci. Jak říká koordinátor aktivit PUSY, student právnické fakulty Jan Woska: „Přijít může kdokoli, jsme otevřeni všem.“ Na pravidelné schůzky i nárazové akce univerzitní buňky největší lidskoprávní organizace na světě je vítán každý, kdo dodržování lidských práv a působení Amnesty International považuje za důležité.

PUSA_1

„Jak říkal Václav Havel – i jedinec zmůže dost“

Hlavní stálou činností PUSY jsou pravidelné schůzky, které se konají během semestru. Během letního semestru to bude každou druhou středu od 18:30 ve studentském klubu K4. Na každé schůzce PUSY někdo z organizátorů představí jeden konkrétní případ porušení lidských práv, vybraný z ověřené databáze světové centrály Amnesty International. Po představení okolností případu příchozí členové napíší dopisy, které pak odešlou příslušným orgánům, které v daném případě mají rozhodovací moc.

PUSA na Univerzitě Karlově funguje od prosince 2010, kdy ji založil dnes již doktorand politologie Štěpán Drahokoupil. Její činnost je inspirována podobnými skupinami, které již řadu let působí v rámci občanské společnosti v západních zemích. Mnoho let fungují podobné buňky třeba na některých amerických univerzitách, ale i mimo akademické prostředí.

Za necelé čtyři roky svého fungování naspala PUSA celou řadu urgentních apelů a pořádala řadu akcí pro veřejnost, jako nejrůznější besedy či projekce filmů s následnou besedou.

„Jsem přesvědčený, že tady mohu někomu pomoci. Jak říkal Václav Havel – i jedinec zmůže dost. Každý, kdo je členem PUSY, může přispět svou troškou do mlýna. Navíc jsem se zde naučil spoustu užitečných věcí, našel nové přátele a získal zajímavé kontakty,“ reflektuje svou motivaci k práci v PUSE a nabyté zkušenosti koordinátor skupiny Jan Woska. Na všechny proběhlé akce vzpomíná Woska s pocitem dobře odvedené práce a těší se na činnost v příštím semestru.

PUSA_2

Plány na letní semestr – sport a lidská práva s účastí zástupců českého olympijského výboru

Na schůzky jsou vítáni i ti, kteří se žádných aktivit pořádaných PUSOU ještě nezúčastnili. Na duben PUSA připravuje velkou diskuzi na téma sport a lidská práva. Letos je toto téma velice aktuální, především kvůli kontroverzním olympijským hrám v Sochi a mistrovský světa v ledním hokeji v Bělorusku. Organizátoři by na ní rádi pozvali zástupce českého olympijského výboru i významnou osobnost českého sportu.

PUSA též plánuje zapojení na Studentském Majálesu a chce prohloubit spolupráci s centrální českou pobočkou Amnesty.

Průběžné informace o dění v PUSE naleznete na facebookové stránce, či kontaktováním e-mailové adresy univerzitni@amnesty.cz.

Obecné informace

Amnesty International vznikla v roce 1961 v Londýně, dnes již působí prakticky na celém světě. Peníze v zájmu zachování nezávislosti nikdy nepřijímá od státních institucí či politických stran, ale pouze od dobrovolných přispěvatelů, kterých je v současné době kolem tří milionů.

Misí Amnesty je boj za lidská práva všude na světě, tedy nejen v nedemokratických režimech, ale i v západních zemích – příkladem může být kritika americké věznice Guantanámo. Podoba lidských práva, které pracovníci Amnesty v zemích po celém světě sledují, se odvíjí od Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948. Zdůrazňováno je zde především právo na život a rovnoprávnost. Amnesty aktivně zabývá tématy jako je trest smrti, diskriminace, omezování svobody projevu, problematika uprchlíků nebo dětských vojáků. V současné době se objevuje stále výraznější apel na rovnoprávnost pohlaví a také práva komunity LGBT.

Amnesty se nesoustředí jen na obecná témata, ale vyzvedává konkrétní příklady. Takovými případy mohou být tzv. „nucená zmizení“, tedy situace, kdy nějaký člověk náhle zmizí a nikdo neví, co se s ním stalo, ale vzhledem k aktivitám dotyčné osoby je velice pravděpodobné, že jeho zmizení bylo politicky motivované a organizované státními institucemi.

Významnou aktivitou Amnesty International je podpora „vězňů svědomí“. Vězeň svědomí je člověk perzekuovaný politických režimem za nenásilné projevy vlastního názoru. Za dob normalizace se mezi ně řadil mimo jiné Václav Havel, kterému apely ze zahraničí velice pomohli přečkat těžké období. Sám později lidskoprávní aktivity Amnesty a její českou pobočku podporoval.

Amnesty využívá tzv. urgentní apel. V dopisech zúčastnění většinou žádají o zmírnění či odpuštění trestu pro nespravedlivě odsouzeného vězně. Tento psychologický nátlak na instituce se ukazuje jako účinný. Členové PUSY případy sledují dlouhodobě, takže kdo pošle dopis na podporu osvobození konkrétního vězně, může se v následujících měsících dozvědět, jak se případ vyvíjí. Ze zkušenosti Amnesty International uvádí, že se urgentnímu apelu podaří dosáhnout požadované změny ve čtvrtině až třetině případů, zájem veřejnosti v zahraničí působí také jako morální podpora pro samotné vězně a jinak perzekuované lidi a jejich rodiny.

Česká pobočka Amnesty International kromě organizování protestních happeningů a rozesílání dopisů také za pomoci dobrovolníků pořádá workshopy pro středoškolské studenty a do její práce je zapojeno kolem deseti skupinek po celé republice. Jednou z nich a první českou buňkou působící v akademickém prostředí je právě PUSA.



Napište komentář

Pište prosím slušně a k tématu článku! Odesláním komentáře souhlasíte s těmito pravidly diskuse, nevhodné příspěvky budou odstraněny. Pokud se Váš komentář neobjeví hned, neodesílejte jej znovu, z důvodu cachování se může Váš komentář objevit až s menší prodlevou po odeslání.