Přinášíme vám reportáž z 18. ročníku Pražského studentského summitu, na kterém měla Univerzita Karlova hojné zastoupení. Dozvíte se, jak to na summitu probíhá, co vám účast může přinést a zvážit, zda se také nechcete připojit.

Ráno 5. dubna se do kongresového sálu pražského Ambassadoru sjela víc jak třístovka studentů českých středních a vysokých škol, aby si již poosmnácté vyzkoušela jednání OSN, NATO a EU. Pro studenty vysokých škol je přímo určen pouze model poslední jmenované organizace, avšak Univerzita Karlova zde měla i tak početné zastoupení. Jak v roli delegátů, tak v přípravném týmu.

Zlatem vyvedený kongresový sál v dolní části Václavského náměstí se od rána plnil studenty v oblecích. Právě byla zahájena konference Pražského studentského summitu, tedy akce, na kterou se všichni zúčastnění od září předešlého roku připravovali.

Hned po úvodních slovech hostů jako byli Jiří Pospíšil či Marie Chatardová, se pozornost přesunula už jen na studenty. Ti měli rovněž za úkol přednést úvodní řeč. Pro následující dny se tak postavili do rolí zástupců jimi vybraných států.

V kruhu zasvěcenců je Pražský studentský summit fenoménem už mnoho let

Rok od roku však poutá čím dál větší pozornost médií a nabývá na prestiži. To se projevuje ve zvučných jménech hostů, kterými v minulosti byli např. Václav Havel, Madeleine Albrightová, Karel Schwarzenberg, Tomáš Halík, Tomáš Sedláček, Norman Eisen a další.

Po osmnácti letech své existence se může summit pochlubit vlastními novinami Chronicle, přehledným informačním systémem Fox i kvalitně zpracovanými podkladovými materiály k projednávaným problémům. Součástí jsou také návštěvy ambasád či exkurze do míst často pro veřejnost nepřístupných.

Jedná se tedy o specifický vzdělávací program, jedinečný v celé Evropě. Vzdělávací je hlavně díky vysokým nárokům: celkem pěti přípravným setkáním, které předcházejí této čtyřdenní konferenci, a odborným přednáškám. Oficiálně za organizací toho všeho stojí nezisková Asociace pro mezinárodní otázky. Konkrétně to však jsou studenti, často pocházejících z UK, bez jejichž dobrovolné práce by nic z toho neexistovalo.

Osmnáctý ročník (stejně jako ten předchozí) koordinoval s pomocí asi šedesátky dalších Michael Rozsypal, student FSV UK: „Účastním se projektu osm let. Chtěl jsem dělat diplomacii, ale osud mě zavál na pozici redaktora do Českého rozhlasu. Summit totiž není především diplomatická přípravka, je pro lidi s jakýmkoli zaměřením.“

Přes nezbytné nadšení z věci samé panuje v realizačním týmu i mezi delegáty disciplína. Od přísně sledovaných obleků až po chování při jednání – vše je dodržováno a hodnoceno. Studenti často věnují spousty času přípravě mimo vlastní setkávání.

Univerzita Karlova má tradičně mnoho zástupců v modelu EU. Letos tvořili téměř polovinu z celé sedmadvacítky delegátů. Místopředseda modelu EU Jiří Brada tvrdí, že všem studentům „se můžou hodit schopnosti prezentační, argumentační, schopnost podložit a obhájit svůj názor. Lidé, kteří summitem projdou, jsou mnohem asertivnější a mají lepší pozici pro to, aby byli úspěšní v budoucnu.“

Podle Brady summit v mnohém supluje české střední i vysoké školství, které by mělo, jak tvrdí, některé z těchto dovedností začlenit do svých osnov.

Summit pracuje na principu vzájemnosti: učí se jak účastníci, tak organizátoři

„Mám teď o něco větší víru ve svoje schopnosti a nebojím se vystoupit, argumentovat, tak jsem si řekla, že bych to měla summitu začít vracet a přihlásit se do sekretariátu.“ Říká účastnice modelu EU Slávka Hustáková.

Hmatatelným výsledkem jednání jsou pouze rezoluce jednotlivých výborů či modelů. Ty, i když nemají reálný dopad, odborníci často hodnotí velmi kladně. Smysl celého setkávání je však zcela zjevně jinde.

Studentský summit osmnáctou konferencí dospěl a chce být na svůj věk (slovy mnohých) ještě průbojnější, ale zároveň uvědomělejší. Zdá se na svou dospělost dobře připraven. Jak si poradí s rokem devatenáctým, se uvidí v září. Zájemci se mohou už nyní přihlašovat.

Více na stránkách summitu.

Fotografie: Pražský studentský summit