Naše univerzita se může dostat mezi hrstku nejlepších univerzit světa. Stačí české vysoké školství zreformovat a vpustit do něj více peněz, říká Jan Švejnar, nový poradce ministra školství.

Profesora ekonomie, který se loni málem stal českým prezidentem, povolal ministr školství Ondřej Liška (SZ) za svého poradce ve věci reformy terciárního vzdělávání.

Švejnarova volba je přitom zajímavý tah. Jednak má vysokou politickou cenu a hlavně má zkušenost fungováním americké univerzity. Právě k těm se mají české vysoké školy svou kvalitou a způsobem řízení přiblížit.

Na tiskové konferenci ministerstva školství 5. března, na které Liška svého externího poradce představil, byl nastíněn i další postup projednávání reformy. Kontroverzní Bílá kniha už je podle ministra „za námi“ a teď přichází fáze věcného záměru zákona a následně fáze tvorby jednotlivých paragrafů. Ministr tvrdí, že příprava pokračuje podle harmonogramu a ve spolupráci s dotčenými skupinami. Za studenty je to hlavně Ján Říha, student politologie na FF UK a šéf Studentské komory rady vysokých škol.

Cesta k novému zákonu o VŠ

• 1. dubna – bude hotov návrh věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání
• 23. dubna – projedná MŠMT návrh s vnějšími aktéry
• 15. května – MŠMT zveřejní 1. verzi věcného záměru
• konec června – po připomínkovém řízení předloží 3. verzi vládě, následují práce na paragrafovaném znění zákona

Zdroj: MŠMT

„Znáte snad demokratičtěji připravovaný zákon?“ tázal se Liška přeplněného tiskového sálu. Jedním dechem se pak tvrdě ohradil proti nařčení z „utajené reformy“, o které se píše například v Hradeckém prohlášení či Literárních novinách.

„Správní rady autonomii škol neohrozí“

Hlavními úskalími reformy, které odpůrce nejvíce dráždí jsou posílené správní rady a osud autonomie vysokých škol. Tyto pojmy si ale vykládá každý z účastníků debaty po svém. Zarytý kritik reformy Patrik Eichler, redaktor Literárních novin a student FF UK, komentoval roli správních rad jako „faktickou likvidaci akademické samosprávy“. Odkazuje se přitom na neveřejný draft nového zákona, ve kterém má správní rada rada větší moc třeba při volbě rektora.

Jakou mají se správními radami zkušenost jinde?

Chceme vráti moc studentům, říká studentský radní z Kodaně

Jinou perspektivu nabídl americký profesor: „Správní rady fungují v Americe různě, jsou volené i nevolené. U nás na michiganské univerzitě je kupříkladu volená,“ vyprávěl Švejnar. Uvedl také, že tyto orgány autonomii školy neohrožují, ale spíše chrání. Zároveň ale otevírají školu vnějšímu světu.

Liška: 1 % HDP do vysokých škol

Sebelepší změna legislativy však vyšší kvalitě českých univerzit nepostačí. „Reforma není myslitelná bez toho, aby do sektoru teklo zároveň více peněz. Udělám maximum pro to, abychom do vysokých škol investovali jedno procento našeho HDP,“ prohlásil ministr Liška.

Švejnar dodal, že také díky masivním státním investicím se čínské univerzity dostaly do vysokých příček univerzitních žebříčků. „Já tam jezdím učit od začátku osmdesátých let a ten pokrok je úžasný,“ řekl profesor.

Podobný pokrok si Švejnar evidentně přeje i v České republice. Na otázku UKáčka.cz, jaký efekt by taková reforma mohla mít do deseti let na naši Univerzitu Karlovu, odpověděl: „Místo toho, aby UK byla někde mezi 250. nejlepšími univerzitami světa, tak se do deseti let může dostat do první stovky, možná i padesátky,“ překvapil přítomné novináře Jan Švejnar.