UK odmítá školné. Ale pod jiným názvem ho sama prosazuje
Univerzita Karlova přišla na zajímavý způsob, jak se zalíbit studentům a zároveň vylepšit svůj rozpočet. Stále sice hlasitě odmítá zavedení školného, s kterým počítala vládní reforma, místo toho však chce zavést poplatek 5000 korun za zápis do dalšího ročníku.
O návrhu zápisného informoval před měsícem portál UKáčko.cz jako první médium v Česku (čtěte: UK navrhuje, aby studenti platili zápisné. Až 6400 ročně). Univerzita sice nejprve označila zprávu za nepřesnou, po měsíci mlčení ale informaci UKáčka o přípravě zápisného na mimořádné tiskové konferenci potvrdila.
UK se přitom dosud vždy razantně bránila tomu, aby se za studium muselo platit. Protestovala i proti návrhu „odloženého školného“, s nímž počítali ministerští experti ve své reformní Bílé knize. Peníze podle nich měli lidé splácet až po dokončení studia. Jeho zavedení měl navíc předcházet systém půjček, stipendií a přímé finanční podpory studentů. UK však zavedení jakýchkoli poplatků opakovaně odmítala.
Rektor: Je to jen námět do diskuse
Podle prorektora Stanislava Štecha dostává univerzita v přepočtu na studenta stále méně peněz, zatímco náklady na mzdy i provoz rostou. „Návrhy aby se studenti přímo finančně podíleli na studiu se objevují čím dál častěji a je zřejmé, že se k nim UK musí nějak postavit,“ vysvětlil názorový obrat rektor UK Václav Hampl.
„Zápisné by mělo pokrývat náklady na režijní, obslužné a administrativní činnosti na zabezpečení studia, nikoliv náklady na platy či infrastrukturu. Tím se zásadně liší od školného,“ říká Hampl.
Rektor tvrdí, že zápisné je zatím jen námětem do diskuse, který ale média zbytečně zveličila. Univerzita sama poplatek navíc zavést nemůže. „Je to politické rozhodnutí. Bude záležet na tom, zda k tomu někdo najde odvahu,“ dodal Hampl.
Nemá ani strach z toho, že by poplatek někoho od studia odradil. „Částka pro drtivou většinu studentů neznamená finanční bariéru. Zdravotně handicapovaní a sociálně velmi slabí studenti by byli od platby zproštěni,“ popsal Hampl. Univerzitě by podle něj naopak peníze velmi pomohly, pokryly by asi sedm procent nákladů.
Placení za studium podle UK
- nedoporučujeme klasické ani odložené školné
- nedoporučujeme platby za zkoušky
- doporučujeme zjednodušení stávajících poplatků za protahování studia a zrušení poplatku za další studium
- má-li být přímá studentská spoluúčast zavedena, doporučujeme jako nejméně problematickou variantu zavést tzv. zápisné.
Zdroj: Rozhovor s rektorem UK Václavem Hamplem
Ministryně školství: UK si jen hraje se slovíčky
Už dnes je zřejmé, že prosadit návrh UK nebude snadné. Plány se nelíbí například nové ministryni Miroslavě Kopicové. „Je neuvěřitelné, že o zápisném uvažuje právě ta univerzita, která tolik protestovala proti myšlence odloženého školného,” neskrývá překvapení ministryně. Podle ní jde jen o hru se slovy – zápisné je jen jiná forma školného.
Poplatky za zápis odmítají i některé školy, například pražská Vysoká škola ekonomická a brněnská Masarykova univerzita. Proti je i Studentská komora Rady vysokých škol. „Dlouhodobě odmítáme jakékoli formy zpoplatnění studia a domníváme se, že možnost zavedení zápisného není ničím jiným, než jednou z forem zpoplatnění studia,“ řekl Hospodářským novinám mluvčí komory Miroslav Jašurek. Nedávná anketa UKáčka ale dopadla nerozhodně – přesně polovina čtenářů by byla ochotna za studium platit, polovina ne.
ANKETA
Nahrávání ...
Ekonomové: Zápisné je pokrytecká verze školného
Další oponenti návrhu zase poukazují na skutečnost, že peníze ze zápisného mají jít na administrativu, nikoli na zlepšení výuky. „Poplatek bych nazval ‚školným’, aby studenti věděli, že neplatí paní na studijním oddělení za to, že je zapíše, ale svým profesorům za to, že je připravují na profesionální dráhu. A aby za to požadovali odpovídající kvalitu výuky,“ řekl pro UKáčko.cz ekonom Ondřej Schneider z Fakulty sociálních věd.
Podle Schneidera je zápisné jen „primitivnější verzí školného“. „Přijde mi to pokrytecké. Rektoři pochopili, že žádné školné, i díky jejich odporu, nebude a pokoušejí se získat peníze jiným způsobem,“ myslí si ekonom. Školné podle něj má být vyšší než navrhovaných pět tisíc korun. Každá škola by také měla mít systém stipendií, aby měla jistotu, že získá nejlepší studenty bez ohledu na jejich finanční zázemí.
Podobně smýšlí i další ekonom ze stejné fakulty, Martin Gregor. „I malé platby mohou mít výrazně přínosný efekt. Vysokoškolské studium je investice, z jejichž výnosů se těší především daný student a až poté společnost,” říká Gregor. Ani jemu se nelíbí, že UK vymyslela pro školné krycí název zápisné. „V politice musíte obaly měnit stejně jako u spotřebního zboží. Školné je u nás nepopulární slovo a je rozumné ho nevypouštět z úst,“ všiml si Gregor.
ČTĚTE TAKÉ:
Vedení univerzity chce na reformě dále pracovat a spolupracovat při tom i s dalšími vysokými školami. Do června čeká na připomínky a návrhy od akademické obce i institucí, v srpnu pak hodlá návrh předložit ministerstvu školství.
O dalších částech reformního návrhu UK čtěte v článku Rektor Hampl: Nechci manažersky řízenou univerzitu
Napište komentář