Univerzita Karlova si na slavnostním zasedání v Karolinu připomněla 663. výročí svého založení. V projevech se nešetřilo kritikou byrokracie, nedostatku financí, ale i provinčnosti univerzity a potřebou zlepšit úroveň vědy a výuky.

Kromě svého výročí letos univerzita slaví i 100 let od chvíle, kdy filozofická fakulta německé větve univerzity povolala na profesuru teoretické fyziky Alberta Einsteina. Právě na rozdílech mezi českou a německou částí univerzity rektor Václav Hampl ukázal na některé problémy, které si UK nese až do dnešní doby. Zatímco německá část měla čilé mezinárodní kontakty, její česká sestra rostla více počtem studentů než kvalitou a měla spíše provinční charakter.

„Vynikající české osobnosti se již tehdy dokázaly světově prosadit: Tomáš Masaryk, muž, jemuž byla Praha přelomu 19. a 20. století přece jen malá, nezískal proslulost až svým politickým angažmá, ale v podstatě naopak: mohl se za světové války úspěšně politicky uplatnit, protože byl obecně respektovanou vědeckou osobností a mezinárodně proslulým, celé spektrum věd propojujícím odborníkem,“ uvedl Jan Škrha, prorektor pro zahraniční styky a mobilitu, který přečetl projev za rektora Václava Hampla. Ten akci nestihl kvůli účasti na jednání České konference rektorů.

Ideální podmínky neměli ani velikáni minulých dob

„Univerzita Karlova si musí být v předvečer očekávaného a žádoucího rozčleňování českých vysokých škol na ‚research universities‘ a jiné typy institucí dobře vědoma, jaké nároky jsou trvale spojeny s dosažením a udržením statutu excelence ve vědě a s ní související výuce,“ uvedl Hampl.

Rektor také zdůraznil, že i přes problémy je třeba zařadit se kvalitou vědy ke světové špičce. „Jako výmluva a omluvenka, proč se nám to zatím nedaří, nemůže platit skutečnost, že nemalou část naší energie spotřebuje boj s ministerskou byrokracií a že nikoliv nepodstatný díl naší vynalézavosti i pracovního času musíme upřít vědě a věnovat na to, jak kompenzovat stále hlubší vládní zářezy do našeho rozpočtu. Ideální podmínky ale neměli ani velikáni minulých dob – a přece se prosadili,“ řekl rektor.

Nejlepší v rámci českého zápecnictví

V letošním roce odcestoval desetitisící student UK na zahraniční pobyt Erasmus. „Jakkoliv to jako cifra vypadá impresivně – není to za 13 let pro univerzitu s více než 50 000 studenty zase až tak mnoho. Jsme sice nejlepší v rámci českého zápecnictví, měli bychom ale být ještě lepší,“ varoval rektor před přílišnou sebechválou.

Upozornil také, že více než na pobyty Erasmus by se univerzita měla zaměřit na zvýšení počtu delších zahraničních cest pro doktorandy a mladé docenty. „Koncem 19. století platilo, že mnozí badatelé se díky vynikajícím výsledkům dopracovali kateder, ale pak strávili zbytek produktivního života bez kontaktu s výzkumem jako akademičtí úředníci, organizátoři, členové stovek komisí a lidé k smrti vyčerpaní objemem nutné výukové a zkušební dřiny. Ale právě tohle plýtvání si nemůžeme dovolit,“ dodal rektor.

Ekonom Mlčoch varoval před totalitami

Profesor ekonomie Lubomír Mlčoch z Fakulty sociálních věd zase varoval před totalitními ideologiemi. „Albert Einstein jako představitel „neárijské fyziky“ musel prchat před hnědou totalitou, aby si zachránil holý život. Matematik Bohumil Bydžovský zase trpěl vězněním svého vlastního syna totalitou rudou. Tito oba zakusili na sobě, že ani jejich královské vědy – matematika a fyzika, v jejichž naprostou nezávislost na hodnotách a ideologiích oba věřili – je nedokázaly uchránit před represí moci politické. A což teprve vědy o člověku a společnosti, ty se teprve ukázaly jako slabé a zranitelné,“ připomněl profesor Mlčoch.

Podle něj je však největším nebezpečím pro současnou vědu vytěsňování etiky a touha po absolutní poznání „která je přesvědčena, že nic z toho, co člověk zná a dokáže, mu nemá a nesmí být zakazováno“. Profesor Mlčoch ve svém projevu připomněl i další významné výročí – na letošní rok připadá 50 let od úmrtí profesora Karla Engliše, nejvýznamnějšího českého národohospodáře, prvorepublikového ministra financí a bývalého rektora Univerzity Karlovy (1947-48), kterého z univerzity předčasně vyhnal nástup komunistické totality.

„Svržen s výšin světské slávy i moci, pracoval na svém posledním díle. Kniha Věčné ideály lidstva byla vydána až posmrtně, po pádu moci, jež svobodě bádání nepřála,“ uvedl Mlčoch. Engliš končí své úvahy otázkou, zda je morálka vůbec možná bez náboženství, když – jak říká – hledání mravního dobra filosofií skončilo neúspěchem. „Ostatně obě totality, hnědá i rudá, jimiž trpěli Einstein, Bydžovský i Engliš, začínaly duchem vzpoury filosofů-buřičů 19. století,“ dodává Mlčoch.

Ceny UK získal historik, ekonom a fyzik

K oslavám výročí založení univerzity tradičně patří také předávání Ceny za prezentaci a za tvůrčí počin, které se udělovaly už počtvrté. Cenu za prezentaci si odnesl historik Josef Petráň za knihu Karolinum o dějinách i přítomnosti UK. Publikace vyšla česky i anglicky a je doplněna kvalitními fotografiemi.

Cena za tvůrčí počin byla letos udělena profesorovi Milanu Sojkovi (1951–2009) z Fakulty sociálních věd, a to především za publikaci Dějiny ekonomických teorií. Kniha je posmrtně vydanou sumarizací poznání, ke kterému dospěl profesor Sojka za celý svůj vědecký život. Druhým oceněným za tvůrčí počin je docent Martin Čížek z Matematicko-fyzikální fakulty za práci, která zásadním způsobem mění názory na vývoj vesmíru a kombinuje experimentální a teoretické studium problému vzniku první molekuly ve vesmíru – vodíku. Ta vyšla i v respektovaném časopise Science.