Na konci února se naskytla mně a Zuzce Hudcové z FFaktu příležitost zúčastnit studentské mediální konference ve Varšavě, zvané 1st International Meeting of Student Media Warsaw 2009. Jednalo se o první setkání studentů žurnalistiky a těch, kteří vydávají studentské noviny. Přestože jsme od organizačního týmu dostávaly průběžně informační e-maily, ještě těsně před cestou jsme vlastně pořádně nevěděly, co všechno nás v polské metropoli čeká.

Samotná konference trvala vlastně jen jeden den, program byl ale opravdu hutný. V malém přednáškovém sále Varšavské univerzity se nás dohromady sešlo možná více než sedmdesát – studenti z různých zemí Evropy, ale i USA nebo Asie.

Všichni se „nenápadně“ prohlíželi navzájem; kartičky se jmény a státem, ze kterého jsme přijeli, měli všichni přicvaknuty způsobně na hrudi. V průběhu celého dne jsme měli možnost poslouchat odborníky ze všech oblastí médií. Patricia Louise, profesorka z Utica University (stát New York) se zaměřila nejúspěšnější univerzitní média v USA, jejich náklady, čtenost, míru nezávislosti na univerzitě a podobně.

14 tisíc výtisků novin The Collegiate Times, které vydávají studenti Virginia Tech, všem vyrazilo dech. Ostatně při zmínce o 73 milionech návštěv za jeden den (!!) na internetové „odnoži“ zmíněných novin jsme málem omdleli. Jednalo se ale o výjimečnou situaci – právě Virgina Tech byla místem, kde předloni zdejší student zabil přes třicet lidí. Redaktoři collegiatetimes.com zareagovali jen několik málo minut po prvních výstřelech varováním „Everybody stay where you are“ a později zásobovali čtenáře detailními informacemi. Překvapením ovšem nebylo, že vesměs všechny studentské magazíny se důkladně zabývaly nedávnými prezidentskými volbami.

Budoucnost je v občanské žurnalistice

Cezary Ciszewski, polský režisér a scénárista, představil svůj neobvyklý projekt, který vyhrál několik cen – dokumentární film Miasto w Komie natočený mobilním telefonem. V dokumentu Ciszewski zkoumal, jaký je rozdíl mezi lidmi žijícími v moderní části Varšavy a v její temnější, undergroundové čtvrti Praga.

Že byl Tomáš Baťa nejen schopným továrníkem, ale také šikovným marketingovým stratégem, dokazoval Leszek Stafiej. Mediální expert v několika polských rádiích, televizích a novinách, žurnalista a vice-prezident Radia Zet mluvil především o značce, reklamně a jejím obrovském vlivu v lidském životě. Přednáška byla velice zajímavá také proto, že nás novinář nechával zapojovat se do diskuze.

Sociolog Alek Tarkowski se zase zamýšlel nad budoucností tištěných médií a nad nástupem nové generace „občanské žurnalistiky“, který se už pomalu ale jistě formuje – Facebook, Youtube, Flickr, ale i zprávy SMS jsou jeho formami.

Chasing the Deadline byl název diskuze, při níž měli hlavní slovo čtyři šéfredaktoři studentských novin z Číny, USA a Švýcarska. Mluvili o každodenních starostech při vydávání novin – tedy hlavně dodržování deadlinů, nápadech na zajímavé články, závislosti na škole a finančním ohodnocení celého týmu.

Studentská, tedy jako všechna jiná?

Během studentského setkání došlo samozřejmě i k odlehčenějšímu programu. Tím byla například večerní návštěva koncertu polské jazzové zpěvačky Gaby Kulky v klubu Obiekt Znaleziony, ale také „Urban Game“, která se odehrávala druhý den. Rozděleni do několika týmů jsme pobíhali po centru, hledali památky a informace, které nám později pomohly ke složení „tajného hesla“. Naše skupina sice nevyhrála, ale slavnou Rubikovu kostku (s obrázky Varšavy) jsme dostali jako suvenýr všichni.

Významnou součástí konference byly i tematické workshopy. My jsme se daly uměleckým směrem a zvolily ten s názvem „Art reanimates the city“. A rozhodně jsme udělaly dobře. Součástí workshopu byla procházka právě čtvrtí Praga, která má nejen bohatou klubovou scénu, uličky s desítkami kaváren a barů, ale také tvoří zázemí pro téměř všechny významné varšavské umělce a performery. Právě za dvěma z nich jsme následně zamířili do ateliérů.

Výtvarnice Marzena Turek Gas povídala o své práci, jejím smyslu, promítala filmy týkající se děl a odpovídala na naše všetečné dotazy. V ateliéru Marka Sułeka jsme zase obdivovali jemnou práci s kolorovanými fotografiemi, jež lehce připomínaly tvorbu našeho fotografa Jana Saudka.
Celý studentský meeting dokumentovalo několik fotografů, a tak jsme výsledky práce mohly sledovat poslední večer na plátně v klubu Time Café.

Varšavská konference studentů byla rozhodně přínosná. Seznámili jsme se s „výrobou“ univerzitního magazínu v jiných zemích a s ostatními porovnávali naše vlastní zkušenosti.

Pravdou je, že na mnoha univerzitách je školní časopis brán čtenáři vážně, zkrátka jako suverénní médium zaměřené na studenty. A k takovému přístupu je nutné se postupně dopracovat i u nás. Jak dlouho bude tahle cesta trvat, záleží samozřejmě jak na redakci, tak na čtenářích.

Marianna Zapotilová
zástupkyně šéfredaktora UKáčko.cz