Více než polovina lidí si přeje úplný zákaz kouření v hospodách a restauracích, omezení podporuje i třetina kuřáků. Vyplývá to z průzkumu studentů 1. lékařské fakulty UK. Ti také zkoumali vliv pasivního kouření na zaměstnance kuřáckých restaurací.

V rámci výzkumu provedli studenti 5. ročníku všeobecého lékařství rozsáhlé měření a také anketu, během které vyzpovídali téměř 900 návštěvníků pražských restaurací a barů. Zaměřili se na přiotrávenost personálu, hladinu oxidu uhelnatého v dechu kuřáků a nekuřáků, názory na nekuřácké veřejné prostory i na znalosti vlivů kouření na zdraví člověka.

Některé výsledky studenty překvapily. „Třetina nekuřáků je proti zákazu kouření v restauracích. Podle nich jde o omezování lidské svobody,“ uvedla studentka Eva Janušová. Z výzkumu vyplynulo, že u kuřáků je tomu přesně naopak, tedy že celá třetina je pro zavedení zákazu. Pro úplný zákaz kouření v restauracích se vyslovilo 55 procent respondentů.

Lidé si však neuvědomují, že jde i o jejich právo na čistý vzduch a zdravé prostředí, upozorňují ve studii medici. Kouření totiž kromě rakoviny plic způsobuje mimo jiné již zmíněný infarkt myokardu nebo poruchy erekce. „Většina kuřáků sice negativní účinky kouření zná, někteří se však bránili striktní formulaci, že kouření tyto nemoci přímo způsobuje a často říkali, že třeba jen napomáhá,“ říká Janušová.

„Nekuřáci si neuvědomují rizika pasivního kouření“

„Pasivní kouření způsobuje v zásadě stejné nemoci jako kouření aktivní,“ upozornila Eva Králíková, odborná vedoucí výzkumu, která zároveň vede Centrum pro závislé na tabáku při III. interní klinice 1. lékařské fakulty. Nejhorší vliv má pasivní kouření na cévy, stačí hodina v zakouřené restauraci a riziko infarktu se výrazně zvyšuje.

„Fakta jasně hovoří pro nekuřácké veřejné prostory,“ uvedla Eva Králíková. Dodala, že v cizině se o zákaz kouření v restauracích a barech zasloužili především jejich zaměstnanci, kteří jsou pasivnímu kouření vystavováni neustále. U nás zatím s takovou iniciativou nepřišli. „V zemích, kde se zakáže kouření v restauracích, okamžitě klesá počet akutních srdečních infarktů,“ dodává Králíková.

Během kouření se do ovzduší uvolňuje jedovatý oxid uhelnatý (CO), který je již v malé koncentraci zdraví nebezpečný. Studenti zjistili, že 92 % zaměstnanců barů a restaurací mělo zvýšenou hladinu oxidu uhelnatého v dechu.

Podobně jako zaměstnanci na tom byli i nekuřáci pobývající v zakouřených prostorech. Zvýšenou hladinu CO mělo 87 % z nich. U kuřáků to pak bylo 94 %. Jak medici zjistili, na době, kterou člověk v zakouřené místnosti stráví, téměř nezáleží.

Kouření zabije denně 60 Čechů

Medici v rámci své práce porovnávali výsledky zahraničních vědeckých výzkumů. V zemích, kde je již zavedený zákon zakazující kouření v restauračních zařízeních, došlo k očekávanému poklesu výskytu infarktu.

V České republice byl letos schválen nový tzv. protikuřácký zákon. Ten ve své podobě i přes svůj název kuřákům paradoxně spíše pomohl. Podle něj si restauratér může určit, zda bude jeho podnik kuřácký, nekuřácký, nebo smíšený. Na nemoci spojené s kouřením zemře přitom v Česku každý rok asi 22 tisíc lidí, dvě třetiny z nich jsou mladší 65 let.

Studenti 1. LF prezentovali výsledky svého třítýdenního terénního výzkumu na akci nazvané „Medici proti kouření“. Akce se uskutečnila při příležitosti Mezinárodního nekuřáckého dne, který se slaví od roku 1974 z podnětu Mezinárodní unie boje proti rakovině a připadá na 19. listopadu.