„Klientelistická síť není jako italská mafie, která má nějakou hlavu. Je to systém, kde se vyměňují služby a protislužby,“ popsala na dlouho očekávané přednášce na Právnické fakultě základy korupčního prostředí v Česku profesorka politologie Vladimíra Dvořáková.

Spolek českých právníků Všehrd domlouval návštěvu Vladimíry Dvořákové s velkým předstihem. Přednáška měla být jen jednou z „protikorupčních“ přednášek, jakých se v tomto semestru uskutečnilo na PF několik.

Situace se ale rychle mění. Sotva týden před samotnou přednáškou prodloužil (nyní již bývalý) ministr školství Josef Dobeš akreditaci Fakultě právnické ZČU. A to přes nesouhlas Akreditační komise. Bylo jasné, že přednáška předsedkyně komise profesorky Dvořákové vzbudí mimořádný zájem.

První šok čekal studenty už při vstupu do přednáškového sálu. Oba vchody obsadila ochranka, která prohlížela batohy příchozích. Řada studentů však tuto „drobnou nepříjemnost“ nepřijala právě s pochopením. „Bojujeme tady za akademické svobody a najednou tady studenty, kteří přišli na přednášku, prohlíží ochranka,“ stěžoval si jeden z diváků.

„Omlouváme se za tuto nepříjemnost, měli jsme ale signály, že by mohlo dojít k nějakým nepříjemnostem,“ vysvětlil kontroly zástupce pořadatelského spolku Všehrd. Během přednášky ani po ní k žádnému incidentu nedošlo, bylo to však v dějinách fakulty poprvé, kdy museli pořadatelé k tak přísným kontrolám přistoupit. Stejné „pocty“ se nedočkal ani prezident Klaus, který na fakultě přednášel před dvěma lety.

Klientelismus není italská mafie

Paradoxně asi největším zklamáním pro studenty byla skutečnost, že se přednáška držela tématu. Že bude profesorka Dvořáková hovořit o korupci a klientelismu se plánovalo už několik měsíců. Většina obecenstva ale předpokládala, že se dozvědí nějaké zákulisní informace o kauze plzeňských práv.

„Často se mě novináři ptají, kdo je hlava. Klientelistická síť není jako italská mafie, která má nějakou hlavu. Je to prostě systém, kde se vyměňují služby, protislužby… Zkrátka někam přijdete a narazíte na někoho, kdo ‚patří k nám‘,“ popisuje Dvořáková.

Sama hledá původ klientelismu v Česku v době minulé. Za socialismu měl skoro každý svou „klientelistickou síť“ – tady měl známého instalatéra, támhle prodavače s nedostatkovým zbožím, jinde úředníka. Lidé měli zafixováno, že to je nezbytné, aby se dalo pohodlně žít. Takových návyků se prý ale společnost těžko zbavuje.

I dnes, pokud někdo potřebuje něco na úřadě, nehledá informace na webových stránkách, nezjišťuje oficiální postup, ale ze všeho nejdřív se zeptá: „Nemáš tam známýho?“ A to je právě nejlepší živná půda pro klientelismus: „Už se ani nezajímáme o oficiální pravidla – automaticky si myslíme, že to někdo musí zařídit,“ uvedla Dvořáková.

Své úvahy shrnula Vladimíra Dvořáková známou glosou, že „demokracie je systém s jasnými pravidly, ale nejasnými výsledky“. Zatímco v totalitním státě je výsledek předem jasný. Všichni třeba vědí, kdo má vyhrát volby. A pravidla? Ta se přizpůsobí.

Hrozby plzeňských studentů se nenaplnily

Dva dny před přednáškou začala po Facebooku kolovat „poplašná zpráva“ – do Prahy míří značný počet studentů plzeňských práv, kteří budou demonstrovat proti rozhodnutí Akreditační komise. Nejdříve se mluvilo o několika jednotlivcích, pak se objevily zprávy o autobuse, potom o dvou autobusech… Vzhledem k tomu, že pražští studenti na stejnou dobu naplánovali vlastní demonstraci, nikdo netušil, co z celé situace nakonec vzejde.

Plzeňští studenti nakonec dorazili. Do debaty se zapojil pouze jeden, který žádal vysvětlení, případně přehodnocení „omylu Akreditační komise“ v jejich věci. „Já se obávám, že toto rozhodnutí nebylo omylem,“ reagovala Dvořáková a většina přítomných v sále dala najevo, že její názor sdílí.

Přesto debata o plzeňských právech pokračovala. Dvořáková například vysvětlila, jak celá aféra začala: Když se objevily první náznaky potíží, požádala děkana Zachariáše, aby jim řekl, kolik studentů končí studium v době kratší pěti let.

„Odpověděl, že naprostá většina, protože studium začínají v říjnu a končí v červnu – studují tedy 4 roky a 9 měsíců.“ Mnoho lidí to tehdy pobavilo. Nesmála se však komise, která si vyžádala od ministerstva záznamy – a zjistila, že „rychlostudentů“ jsou stovky. A že nestudují 4 roky, ale třeba jen 2 měsíce.

Vedly se i polemiky o důvodech rozhodnutí, o jeho správnosti a včasnosti. Nicméně profesorka Dvořáková odkázala na webové stránky komise, kde jsou důvody podrobně vysvětleny a tím krátká debata o Plzni skončila.

Padají i trestní oznámení

Po přednášce poskytla profesorka Dvořáková řadu rozhovorů přítomným novinářům. Potvrdila, že chce učinit kroky jak proti rozhodnutí (požádá Nejvyššího státního zástupce, aby podal tzv. žalobu ve veřejném zájmu), tak i proti ministru samotnému (podá trestní oznámení za zneužití pravomoci). Stejné trestní oznámení podal exministr školství Liška a bývalý student plzeňských práv Martin Marek, který před třemi lety na celou aféru upozornil.

Po přednášce se konal před fakultou happening, kde studenti v maskách Václava Klause a ministra Josefa Dobeše parodovali celou situaci, vyjadřovali svou podporu Akreditační komisi a žádali ministrovo odstoupení. Ohlášená antidemonstrace studentů z Plzně se ale nakonec nekonala.