Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy se vrátil ze čtrnáctidenního koncertního turné po Číně. 32 zpěváků spolu se sbormistrem Jakubem Zichou a klavíristou Janem Linhartem se představilo na devíti koncertech v Šanghaji a Pekingu a jejich vystoupení se všude setkala s mimořádným ohlasem.

U zrodu zájezdu, který se připravoval bezmála čtyři roky, stála nabídka k vystoupení na 13. ročníku prestižního Mezinárodního festivalu umění v Šanghaji. Účast na festivalu byla kostrou šanghajské části turné a sbor zde mimo jiné vystoupil na slavnostním zahajovacím ceremoniálu, na kterém se představilo na 15 souborů jak z Číny, tak z Evropy či Afriky.

V Pekingu sbor vystoupil na společném koncertě s Beijing International Orchestra a své turné po Říši středu zakončil prestižním vystoupením během státní recepce pořádané Velvyslanectvím České republiky v Číně u příležitosti státního svátku 28. října.

Na všech vystoupeních byla těžištěm programu pražských vysokoškoláků česká hudba. Zastoupeni byli nejen Smetana a Dvořák, ale také Foerster, Novák či Eben. Podstatnou část tvořily lidové písně z Čech i z Moravy. Vzhledem ke specifickému čínskému publiku byl program doplněn operními a populárními sbory Verdi a Orff).

Jako pozornost hostitelům nastudoval VUS také dvě čínské lidové písně, které se na všech vystoupeních setkaly s neuvěřitelným ohlasem, a nezřídka se stávalo, že se ke sboru svým zpěvem spontánně přidalo i publikum.

Na pekingských koncertech zazněla část programu s doprovodem cimbálu – ačkoli je tento nástroj tradičně spojován se středoevropskou folklórní hudbou, má svůj historický původ v Persii, Malé Asii a právě v Číně, a tak zazněl kromě moravských lidovek také v písních čínských.

I přes náročný koncertní program zbyl českým zpěvákům také čas na poznávání čínských reálií. Navštívili například šanghajskou supermoderní čtvrť Pudong, Zakázané město a Letní palác v Pekingu či proslulé tradiční zahrady v Suzhou, zdolali Velkou čínskou zeď či se plavili po kanálech starobylého vodního města Tongli.

V nespočtu čínských restaurací se seznámili s tradiční čínskou kuchyní, zvládli nástrahy jedení hůlkami a mohli tak ochutnat například vyhlášenou pekingskou kachnu. Pro mnohé byla velkým zážitkem také jízda rychlovlakem ze Suzhou do Pekingu, který dosahoval rychlosti přes 300 km v hodině.

Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy v Praze je neprofesionálním sborovým tělesem složeným především ze studentů, absolventů a zaměstnanců Univerzity Karlovy i dalších pražských vysokých škol. Vznikl v roce 1948 a je tak nejstarším českým akademickým sborem.

Rozhovor s účastníky cesty do Číny čtěte už brzy na portálu UKáčko.cz